tohoto času, bratři nájmilejší, a krátký čas trápenie, však odplata za to rajských rozkoší radosti a veselé na věky zuostanú. Protož dí Šalomuon: Pohleďte, že sem maličko pracoval, a nalezl sem mnohé odpočinutí. Z těchto věcí zjevně se ukazuje, že za malú práci veliké odplaty dány budou. Protož učiniž to rád a dobrovolně pro dojití nesmrtedlnosti a pro život tento časný, aby jemu málo prodlen byl. A protož z těchto věcí pověděných z důvody písem svatých světle se nalézá, že tyto čtyři věci poslednie a budúcí, totiž smrt, soud boží, pekelné muky a sláva nebeská, všecky ty věci, kteříž ustavičnú a vezdajší pamět jich mají, velmi a rozličně od hříchuo odtrhují a odvodí, ale málo je těch lidí, kteříž by to vážili, řídko na to myslí a pamatují. Zdá se lidem, že dlúho živi budú a že se v starosti pokají boha, u pokoji pekla se vyvarují, a tak v rozkoši a prázdnosti živi súce, slávy nebeské a radosti věčné dojdú. Ne tak, nemilostiví, ne tak! Tať naděje lidi zklamá, to písma svatá zjevně a široce ukazují. A protož, leč pokání činiti budem, všickni spolu zahynem a zemřem v hříších našich. Neb dí Eclesiastes: Nebudeme li pokání činiti, upadnem v ruce boží. Ale pohříchu kto se kaje, kto na hříchy pláče, kto spomáhá chudému, kto má slitování nad nuzným a biedným, kto myslí o budúcích věcech? Téměř všecko pokolení převrácené jest, kteréž nezpravilo srdce svého k dobrému, ale raději ke zlému. Všickni zemských věcí čenichají a, což jich jest, hledají, ne, což jest Krista Ježíše, pána a vykupitele jich. Všickni dary milují a ctností se varují