potom v mukách sa to učil a uzřel. Jemuž Abrahám řekl: Tys bral dobré věci v životě svém a Lazar též zlé, protož on se nyní těší etc.cizojazyčný text Což k tomu dieme, poněvadž takové jest usúzení, že konec radosti s zámutkem se mísí, i zdali předloženy býti mají zde zlé věci dobrým, aniž ovšem sú dobré, ale tyto sú výborné. O nichž Šalomuon dí, že lépe jest jíti do domu pláče než do domu hodování. Protož poněvadž tak mučeni mají býti, kteříž v životě svém dobré věci přijímali a majícím zde utěšení věčná bída jest uložena, jaký užitek na konci takoví z svých veselí vezmú, když bolesti muky a věční zámutkové na ně přijdú? Z té řeči Abrahámovy máme, že všickni, kteříž dobrým duchem vedeni sú, ty všecky věci zdejší potupují a skrze protivné budú vlásti dobrými věcmi pána svého. Protož odvrz duše tvá utěšení zde v tomto údolí pláče, v zemi úsilí a bídy, neb všem bude běda, kteříž se zde těší. Potup časné věci, utíkaj rozkoší a radostí světských, odstup od tebe, chlubiti se, jediné v kříži pána našeho Ježíše Krista. O tom jest psal jeden k králi englickému řka: Zdaliž se domníváš i v tomto životě radovati se i v budúcím? Velmi by to člověk rozkošný a smělý byl, kterýž by sobě obé jistil, zde světa užívati a potom Krista, zde rozkoši světa přijímati a tam nebeské slávy bohatství obdržeti. Slyš, co jest o tom Abrahám bohatci vysvědčil, že se proto mučí, a Lazar toho neužívaje zde veselí se. Kdyby pozdější radosti nebeská měla přijíti, hodně bychom za bláznovství mohli počiesti svatým, králóm, prorokóm, apoštolóm, mučedlníkóm, vyznavačóm, pannám, kteříž všickni, potupivše zboží a potlačivše