[330]číslo strany rukopisulékaři smieševše ksence žabie dali vypiti, urodil jest žábu, širokú na hedvábí, kterú pilně choval jest na znamenie laterancizojazyčný text, který slove latině jako latarana, totiž široká žába, učinil jest. Třetie, Seneku, mistra svého, člověka přemravného, zahubil jest, protože z mládí tvrdě trestal jest jeho, který, šed do lázni, tři žíly kázal sobě zatíti, a tak jako necitedlně umřel jest. Čtvrté, Šimona maga, totiž čarodějníka, miloval jest, který vysoko létal jest. Páté, nikdy neoblekl se druhé v žádné rúcho, než z nového zlata pil jest, koně své kázal i zlatými podkovami [163]číslo strany edicepodkovovati. Šesté, svatého Petra a svatého Pavla zabil. Sedmé, čta kroniky, dočetl se, kterak Troja velmi hořela, i kázal Řím na deset stran zapáliti, i všed na věži, díval se. A potom Římané, nemohúc té zlosti nésti, hledali ho k zabití, a on to čije, utekl do lesa a sám se zabil.

Galba, sedmý ciesař, muž náramně lstivý, kterého lstivosti Římané bojiece se, skrze Vitelina smrt jsú jemu zjednali, totiž stětí. A tak jedné tři měsiece Galba kraloval jest, potom Vitelinus počel povstávati i stiskl ho Ota a zabil jest Vitellina, potom Oto kraloval tři měsiece, a protože zabil bratra Vespezianova, v Tibeře od Říman utopen jest, a když všechen lid křičel, aby Vespezian ciesařem byl, to stalo se jest, který ještě ležel jest v obleženie Jeruzaléma, od Galby poslaný.

Vespezianus, osmý ciesař, ten jsa od obleženie Jeruzalémského povolán, aby přijel do Říma a vzal ciesařství s synem