[332]číslo strany rukopisutam hladem umřel. Ale Pán Buoh ho krmil. A tam psal Apocalypsis. Všemu lidu byl ohyzdný král, zabit jest od svých přátel, a pohřeb nenie jemu královský učiněn.

Serva, jedenáctý ciesař, jediný rok kraloval v dobrotě a v milostivosti každému, Řím v stavení velmi množil, svatého Jana zase do Říma přivezl a prosil, aby čtenie psal na jeho náklad, a oddal jest kostel svatému Janu a nadal statkem z své komory. A tu se mnozí učili vieře křesťanské. I ciesař umřel jest svú smrtí.

Trojanus, dvanádctý ciesař, přenáramně spravedlivý, která se okázala ze dvú věcí. Najprvé, že kdy přišla vdova, žalujíc na jeho syna, že jí ciesařuov syn zabil syna, kázal ho na smrt odsúditi, a kdy Římané nedali, tehdy sobě kázal oko vylúpiti a synu druhé, a syna kázal dáti vdově za syna neb za muže, aby ho měla sobě, jakž chce. Druhé, když mu radili, aby křesťany hubil, řekl jest: Slyším, že mají zákon pokory, trpělivosti, spravedlivosti a dobroty, a nejsú žádnému škodliví, nechte jich. Tak byl spravedlivý, že ho svatý Řehoř z pekla vyprosil.

Adrianus, třinádctý ciesař, když mu se židé zprotivili, vyhnal jest je z Jeruzaléma, a jiným lidem osadil, zdi zase Jeruzalémské vzdělal, hrob boží slavně vzdělal, člověk učený, bibli židovskú vzav z Jeruzaléma, zjednal sedmdesáte mužuov učených, aby ji přeložili a jim náklad plný dal. Umřel jest v Kampanii.

Antonius Pius, čtrnádctý ciesař, Pius totiž milostivý řečen jest, neb