[182]číslo strany rukopisuješto se nechtějí polepšiti, ale že jsú rozličná pekla, jakož snad o nich níže budu klásti.

Nezhřešitedlnost milého Pána Boha jest nezhřešitedlnost, že nemuože v žádným skutku shřešiti pro tři věci. Najprvé, neb hřiech jest z poblúzněnie rozumu, že se jemu zdá zlé lepší, než dobré, ale Pán Buoh nemuož v rozumu poblúditi. Druhé, hřiech jest pro přestúpenie přikázanie vyššieho, ale že Pán Buoh nemá vyšieho nad sebú. I proto, co ráčí, to učiní. Třetie, neb miluje spravedlivost a nemuož žádnému křivdy učiniti a to potud, najjasnější králi, o Pánu Bohu, který byl jest před počátkem světa, o kterém opustil sem na sto kapitol přeužitečných.

Kronika o vyjití světa v svój byt jest kronik, okazujíc počátek světa stvořenie, ačkoli Aristotileš dí, že svět jest od věčnosti a hned, kterak brzo bylo řéci, Pán Buoh jest, tak brzo bylo řéci, svět jest, neb jest od něho pošel jako paprslek od slunce, ale Písmo svaté praví, že jest stvořil jedno po druhým, jakož toho dotknu.

Konec stvořenie světa jest konec, ukazuje, pro které příčiny svět stvořen jest, poněvadž Pán Buoh jeho v ničemž nepotřebuje, že jest to ráčil učiniti pro tři věci. Najprvé, pro svú