a dvadceti věrteluov na var berú. A prvé za pana Pešíka brali jedné šestnádcte věrteluov na var. I proto, že mnozí lidé pitím živi jsú, viece rač to opatřiti, ale ať se dvuoje bielé pivo vaří, totiž husté po dvú penězi puol pinty pro neduživé, a tenké pro chudinu a pro dietky a nebo jakž by nalezli múdří lidé z Vašeho rozkázanie.

Račte rozkázati pro upokojenie těchto čtrnádcte věcí. Najprvé, ať chodci, ani žádný nespievají písní rúhavých o papeži, biskupích, o paních, neb to jedovatě ponúká k nepokoji. Opět ať kněží český nespievají v kostelech na mši, neb to žádný prospěch nemá, jedné roztrženie a křtí latině. A žáci spievánie o Mistru Janovi Husovi ať nechají, neb to k lásce nenie rozmnoženie než k rozličným sváróm. Obci v kostele písně svaté před kázáním mohú pro náboženstvie dopušteny býti až do arcibiskupa. Potom co arcibiskup učiní, to buď. Druhé, kto by se rúhal papeži, mnichóm, aby bylo mstěno, neb kto se rúhá papeži a biskupóm, Tvé Milosti se rúhá, neb má Vaše Jasnost od nich královské korunovánie a mazánie. A já i kanovníci, i mniši sme bohdá věrní modlitebníci za Vaši Jasnost i papež, i biskupové. To v jistotě rač věděti. A proto zlým lidem bláznivým nerač dopúštěti dobrých lidí haněti a svých přátel milých. Třetie, ať žádný v městě s braní nechodí, ani na dvuor královský na horu, a žádný z dékú ani s nožem chlebným do toho pokoje, kde jest Vaše Jasnost, ani s palcátem, ani s paličkú, ani s sekyrkú. Ale po hřiechu nynie s šavlemi, s kordy po městě jako kati chodí, až z nich seje. Čtvrté, žebroty falešných žen silných, i mužuov rozmohly se, řkúc, že jsú spáleni nebo vězňové