Poslední kapitola těchto knih jest kapitola, dávajíc Vašie Jasnosti konečné naučenie, co činiece upokojíte tuto zemi, své tělo i svú duši a jinak žádnú mierú nic, že při tom máte zachovati třinádcte věcí. Najprvé, s velikú pokorú by bylo i s dary poslati ku papežově milosti legáty múdré a znamenité a prositi, aby poslal dva kardinály múdra do Prahy a doktoruov deset, kteří, přijedúc do Prahy, uložili by sněm a k tomu sněmu aby přijela ciesařova rada, krále polského, uherského, franckého i jiných králuov, kněz Ludvík osobně i volenci všichni, světští i duchovní, a tu aby s radú Vašie Jasností a páně Zdeňkovú byli sepsáni kusové, kteří činí rozbroj, a na tom aby Tvá Velebnost byla uručena, nebo Vašie vlastní rukú zápis byl učiněn, státi a přijíti vyučenie těch lidí dobrých a znamenitých a páni též pode cti zbavenie i s jeho vším národem. Druhé, nedati sobě srdce naprzňovati kněžím, kteří křičí zákon božie, pravda božie, ani těm bekhartuom, nébrž viece pikartóm, kteříž, majíc Bibli a zákon božie, nerozumějí a bláznivě vytahují rozumy s Písma svatého a radí Vašie Jasnosti takto: Učiň, takto učiň, ani žádnému, kto nesmí svú vieru dále než snad do Žatce neb do Borku, nerač dáti przniti rozumu svého, od Pána Boha světlostí obdařeného, kteří pěkně mluví, řkúce: Zákon boží a lidé múdří proti tomu na všecky strany křičí, že nenie božie, neb nikdy dobrota zlosti nerodí, jako jakž se počal, tak mordové, kosteluov kaženie, kalichuov braní vyskočilo a monstrancí i ornátuov