[75r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceL14,11 Nebo každý, ktož se níží, bude povýšen, a ktož se výší[240]výší] wyzẛij rkp., bude ponížen.“
L14,12 A promluvil jest i k tomu, kterýž ho[241]ho] navíc oproti lat., + eum var. byl pozval: „Když činíš oběd nebo večeři, nezoviž přátel svých ani bratří svých ani příbuzných ani súsedóv bohatých, ať by snad i oni neodezvali tebe, a byla by tobě odplata. L14,13 Ale když činíš hody, povolaj chudých, mdlých, kulhavých[242]kulhavých] + et lat., nemá var., slepých. L14,14 A blahoslavený budeš, nebť nemají odkud odplatiti se tobě, ale budeť odplaceno tobě při vzkřiešení spravedlivých.“
L14,15 To když uslyšal jeden z těch, kteří tu seděli, řekl jest jemu: „Blahoslavený, kto bude jiesti chléb v království božiem.“ L14,16 A on vece[243]vece] + ei lat., nemá var.: „Člověk jeden učinil večeři velikú a pozval mnohých. L14,17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře pověděti zvaným, aby přišli, neb již připraveny jsú všecky věci. L14,18 I počali sú se všickni spo[b]označení sloupcelu vymlúvati. První řekl jemu: Kúpil sem ves i potřebie mám vyjíti a ohlédati ji, prosím tebe, vymluviž mě. L14,19 A druhý vece: Patero spřeženie volóv sem kúpil a jdu, abych jich pokusil, prosím tebe, vymluviž mě. L14,20 A jiný vece: Ženu sem pojal, a protožť nemohu přijíti. L14,21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tehdy rozhněvav se hospodář, vece služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města a chudé[244]chudé] + et lat., mdlé[245]mdlé] + et lat., slepé a chromé uveď sem. L14,22 I vece služebník: Pane, jižť se jest stalo, jakož si rozkázal, a ještěť jest miesto. L14,23 I vece pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty a připuď vjíti, ať se naplní duom muoj. L14,24 Ale pravímť vám, že žádný z těch mužóv, kteříť jsú pozváni, neokusie[246]žádný … neokusie] nemo gustabit lat., nemo gustabunt var. večeře mé.“
L14,25 I šli sú mnozí zástupové s ním, a obrátiv se, vece
