Co vrchnosti náleží, to vrchnosti, a co Božího, to Bohu dáno býti má.
Píseň. Zpívá se jako: Kdo své dítky miluje.
Pane Kriste Ježíši,
s Otcem požehnaný,
tys místr nejvýbornější
nám na svět poslaný,
kterýž cestu k spasení
v pravdě vyjevuješ,
spasitedlnému umění
Slovem vyučuješ.
Prosíme, uč také nás
svou pravdu poznati,
skrze učení tvého hlas
jejs nám ráčil dáti,
abychom to poznali,
co jsme Bohu dlužni,
jemu to vykonávali,
jsouce přitom snažní.
A obnovúj obraz zas
tvůj, jejž jsme ztratili
skrz rodiče první v ten čas,
když v ráji zhřešili.
Spravúj nás v povinnosti
k níž jsme zavázaní,
všeliké řádné vrchnosti
ať sme ctně poddání.
[L1r]číslo strany rukopisu
Ať ji příslušně ctíme
v bázni, v poddanosti,
poplatky, daně platíme
podlé své možnosti.
Zvlášť císaři našemu
dej své požehnání,
jsa při něm, rač dáti jemu
šťastné panování.
Ať pod jeho ochranou
pokoje uživem,
sloužíc tobě mysli snažnou
v náboženství pravém.
Přiveď nás s nim k koruně
věčného života,
kdežto pomine skutečně
všecka bída, psota. Amen.
Neděle čtyrmecítmá po svaté Trojici
Summa epištoly k Kol. v kap. 1.[397]C 1
Nadevšecko máme sobě žádati, abychom naplnění byli poznáním vůle Boží, tak abychom mohli zustávati v království Kristovu.
[L1v]číslo strany rukopisu
Píseň, zpívá se jako: Vždyckyť se sluší modliti.
Ó, Bože náš, tě žádáme,
rač nás vyučiti,
ať tvou vůli poznáme,
již z sebe nemůžem uměti.
V té vůli vždy živu býti
dej nám k tvé libosti,
dobré skutky činiti
v pomoci síly tvé milosti.
Odporujíce statečně
ďáblu, světu, tělu,
nesouc úzkost[398]úzkost: vzkoſt udatně,
trpělivě s mysli veselou,
tak abychom zůstávali
v losu volených tvých,
temností utíkali
přeukrutných mocí pekelných,
z kterýchž tebou vytržení
jsme, o, milý Pane,
a zase přenesení
v království Syna tvého slavné,
v kterémž máme vykoupení
skrz jeho krev svatou
a hříchův odpuštění,
k slávě věčné naději jistou.
Za čež skrze Syna tvého
děkujeme tobě,
skrz zasloužení jeho
příjmi nás do radosti k sobě. Amen.
[L2r]číslo strany rukopisu
Summa evanjelium svatého Mat. z kap. 9.[399]Mt 9
Pán[400]Pán: PAn Ježíš jest výborný lékař a spomocník všechněch těch, kteříž se k němu o vspomožení utíkají.
Píseň, zpívá se jako: V moci moudrosti dobrého.
Viziž, o, Kriste, milost tvá,
že jest naše duše mrtvá,
protož pospěš ku pomoci,
dotkni se jí sám tvou moci,
neb tak bude obživená
ta naše dcerka jediná,
jináče se to nestane,
nepomůžeš-li sám, Pane.
Zbav nás té zhovadilosti,
lidí stojících ve zlosti,
jenž se tomu posmívají,
což o vzkříšení slýchají.
Dej na to pamatovati,
že máme zas z hrobů vstáti,
že moci tvou, milý Pane,
naše vzkříšení se stane.
