Co vrchnosti náleží, to vrchnosti, a co Božího, to Bohu dáno býti má.

Píseň. Zpívá se jako: Kdo své dítky miluje.

Pane Kriste Ježíši,

s Otcem požehnaný,

tys místr nejvýbornější

nám na svět poslaný,

kterýž cestu k spasení

v pravdě vyjevuješ,

spasitedlnému umění

Slovem vyučuješ.

Prosíme, uč také nás

svou pravdu poznati,

skrze učení tvého hlas

jejs nám ráčil dáti,

abychom to poznali,

co jsme Bohu dlužni,

jemu to vykonávali,

jsouce přitom snažní.

A obnovúj obraz zas

tvůj, jejž jsme ztratili

skrz rodiče první v ten čas,

když v ráji zhřešili.

Spravúj nás v povinnosti

k níž jsme zavázaní,

všeliké řádné vrchnosti

ať sme ctně poddání.

Ať ji příslušně ctíme

v bázni, v poddanosti,

poplatky, daně platíme

podlé své možnosti.

Zvlášť císaři našemu

dej své požehnání,

jsa při něm, rač dáti jemu

šťastné panování.

Ať pod jeho ochranou

pokoje uživem,

sloužíc tobě mysli snažnou

v náboženství pravém.

Přiveď nás s nim k koruně

věčného života,

kdežto pomine skutečně

všecka bída, psota. Amen.

Neděle čtyrmecítmá po svaté Trojici

Summa epištoly k Kol. v kap. 1.

Nadevšecko máme sobě žádati, abychom naplnění byli poznáním vůle Boží, tak abychom mohli zustávati v království Kristovu.

Píseň, zpívá se jako: Vždyckyť se sluší modliti.

Ó, Bože náš, tě žádáme,

rač nás vyučiti,

ať tvou vůli poznáme,

již z sebe nemůžem uměti.

V té vůli vždy živu býti

dej nám k tvé libosti,

dobré skutky činiti

v pomoci síly tvé milosti.

Odporujíce statečně

ďáblu, světu, tělu,

nesouc úzkost udatně,

trpělivě s mysli veselou,

tak abychom zůstávali

v losu volených tvých,

temností utíkali

přeukrutných mocí pekelných,

z kterýchž tebou vytržení

jsme, o, milý Pane,

a zase přenesení

v království Syna tvého slavné,

v kterémž máme vykoupení

skrz jeho krev svatou

a hříchův odpuštění,

k slávě věčné naději jistou.

Za čež skrze Syna tvého

děkujeme tobě,

skrz zasloužení jeho

příjmi nás do radosti k sobě. Amen.

Summa evanjelium svatého Mat. z kap. 9.

Pán Ježíš jest výborný lékař a spomocník všechněch těch, kteříž se k němu o vspomožení utíkají.

Píseň, zpívá se jako: V moci moudrosti dobrého.

Viziž, o, Kriste, milost tvá,

že jest naše duše mrtvá,

protož pospěš ku pomoci,

dotkni se jí sám tvou moci,

neb tak bude obživená

ta naše dcerka jediná,

jináče se to nestane,

nepomůžeš-li sám, Pane.

Zbav nás té zhovadilosti,

lidí stojících ve zlosti,

jenž se tomu posmívají,

což o vzkříšení slýchají.

Dej na to pamatovati,

že máme zas z hrobů vstáti,

že moci tvou, milý Pane,

naše vzkříšení se stane.