jestli[39v]číslo strany rukopisuže by který lajk okrvavil duchovního aneb poddací, pro kuběnařstvo, pro vožralstvo by desátky pobral kterému, takového klejte, do Říma pošlete, o všecko připravte, službu buoží stavte, dokudž pomštěni nebudete. A jestli že by se vám kto zpíčil a vás[7]„a vás“ písařem omylem opsáno dvakrát z sebe svrhl, nechtě vás poslúchati, přezdějte mu kacíř a od žlebu církve římské ho odřežte. A nedejte lejkům zákona čísti, ať by vašeho pokrytství nepoznali, ani sami čtěte, ani mívejte, abyšte nezkaceřeli. Dosti máte na žaltáři, však cantica psaltica dávají papu a [40r]číslo strany rukopisuprebendu. A také chtěl li by kto náboženství plnitel, zákona býti než vy, pod poslušenstvím hlavy najvyššího[ao]najvyššího] naywizſſiho papeže, ať toho nechá a pro nebezpečenství zkázy pokoje až do smrti, ať by za vás po smrti zpívali Requiem aeternam etc.cizojazyčný text, totiž Pokoj věčnej dej jim, Pane, etc.cizojazyčný text
Všecky[ap]Všecky] Sſeczky svrchu psaný omylnej pokoj potopil a uspil v papežství římském země, Vlachy, Němce, Uhry, Slezáky, Poláky i Čechy strany a Moravany, ačkoli toho ničehéhož jest Pán Buoh nerozká[40v]číslo strany rukopisuzal. Ani tak pokojil zbouřilé učedlníky, jako svrchu praveno, ale dětinským příkladem, postaviv maličkého v prostředku, řka: Nebudete li obracováni a způsobeni jako maličtí, nevejdete do království nebeského, v němž jest věčnej pokoj. Tou řečí nám Pán návěští, jako by řekl: Tak nás pokojí jako mátě dítě uspiti chtíc, aby se upokojilo, aby ona před ním pokoj měla, plenkami oděje, obvine, aby mu teplo bylo, a povíjí je tkanicí, přikojuje prsy, aby syto bylo, kolébá, nynej, nynej, mé [41r]číslo strany rukopisuděťátko, zpívá, nechce li se upokojiti neb usnouti ale, vokřiknutím aneb metlou naposledy kojí je. Tak Pán Bůh náš, jenž jest zplodil nás na svatém kříži s velikou krvotočnou buolestí, chtě před námi, hříchy ho rmoutícími, odpočinouti, pokojí nás řka: Nebudete li obracováni, totiž kolébáni, způsobeni jako maličtí, neupokojíte se. Tak hle Pán Kristus církev svú obecnú rozličného lidu po světě přirovnal dítěti celému, se všemi oudy i s hlavou.
Ó, tedy vědouce, že sme dítě maličké a mdlé,
