jestliže by který lajk okrvavil duchovního aneb poddací, pro kuběnařstvo, pro vožralstvo by desátky pobral kterému, takového klejte, do Říma pošlete, o všecko připravte, službu buoží stavte, dokudž pomštěni nebudete. A jestli že by se vám kto zpíčil a vás z sebe svrhl, nechtě vás poslúchati, přezdějte mu kacíř a od žlebu církve římské ho odřežte. A nedejte lejkům zákona čísti, ať by vašeho pokrytství nepoznali, ani sami čtěte, ani mívejte, abyšte nezkaceřeli. Dosti máte na žaltáři, však cantica psaltica dávají papu a prebendu. A také chtěl li by kto náboženství plnitel, zákona býti než vy, pod poslušenstvím hlavy najvyššího papeže, ať toho nechá a pro nebezpečenství zkázy pokoje až do smrti, ať by za vás po smrti zpívali Requiem aeternam etc.cizojazyčný text, totiž Pokoj věčnej dej jim, Pane, etc.cizojazyčný text

Všecky svrchu psaný omylnej pokoj potopil a uspil v papežství římském země, Vlachy, Němce, Uhry, Slezáky, Poláky i Čechy strany a Moravany, ačkoli toho ničehéhož jest Pán Buoh nerozkázal. Ani tak pokojil zbouřilé učedlníky, jako svrchu praveno, ale dětinským příkladem, postaviv maličkého v prostředku, řka: Nebudete li obracováni a způsobeni jako maličtí, nevejdete do království nebeského, v němž jest věčnej pokoj. Tou řečí nám Pán návěští, jako by řekl: Tak nás pokojí jako mátě dítě uspiti chtíc, aby se upokojilo, aby ona před ním pokoj měla, plenkami oděje, obvine, aby mu teplo bylo, a povíjí je tkanicí, přikojuje prsy, aby syto bylo, kolébá, nynej, nynej, mé děťátko, zpívá, nechce li se upokojiti neb usnouti ale, vokřiknutím aneb metlou naposledy kojí je. Tak Pán Bůh náš, jenž jest zplodil nás na svatém kříži s velikou krvotočnou buolestí, chtě před námi, hříchy ho rmoutícími, odpočinouti, pokojí nás řka: Nebudete li obracováni, totiž kolébáni, způsobeni jako maličtí, neupokojíte se. Tak hle Pán Kristus církev svú obecnú rozličného lidu po světě přirovnal dítěti celému, se všemi oudy i s hlavou.

Ó, tedy vědouce, že sme dítě maličké a mdlé,