mě poslal jest. Nebo ktož menší jest mezi vámi všemi, tenť větší jest.“
L9,49 Odpověděv Jan vece: „Přikazateli, viděli sme některakého ve jméno tvé diábelstvie vymietajícieho a bránili sme jemu, nebo nenásleduje tebe s námi.“ L9,50 I vece k němu Ježíš: „Neroďte brániti, nebo ktož nenie proti nám, s námiť jest.“
L9,51 Stalo sě jest pak, když naplnili sě biechu dnové přijetie jeho, a on tvář svú utvrdil jest, aby šel do Jeruzaléma. L9,52 A poslal jest posly před viděním svým a šedše vešli sú do města Samaritánských, aby připravili jemu. L9,53 A nepřijali sú jeho, nebo tvář jeho bieše jdúcieho do Jeruzaléma. L9,54 Když uzřeli biechu pak učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli sú: „Pane, ač chceš, dieme, aby oheň sstúpil s nebe a požřel by je, jakožto Heliáš učinil jest?“ L9,55 A obrátiv sě, káral jest je řka: „Neviete, čieho duchu jste. L9,56 Syn zajisté člověka nepřišel jest duší zatracovati lidských, ale spašovati.“ A odešli sú do jiného hrádku.
L9,57 Stalo se jest pak, jdúcieho jeho na cestě, řekl jest některaký k němu: „Následovati budu tebe, kamž kolivěk šel by.“ L9,58 I vece jemu Ježíš: „Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, syn pak člověka nemá, kde hlavu svú sklonil by.“ L9,59 Vece pak k druhému: „Následuj mne!“ On pak vece: „Pane, odpusť mě najprvé jíti a pohrabati otcě mého.“ L9,60 I vece jemu Ježíš: „Nechaj, ať mrtví pohrabávají mrtvé své, ty pak jdi a zvěstuj královstvie božie.“ L9,61 I vece jiný: „Následovati budu tebe, pane, ale najprvé odpusť mě odpověděti těm, kteříž doma jsú.“ L9,62 Vece k němu Ježíš: „Nižádný ztahuje ruku svú na pluh a ohlédaje sě zpět, hotov jest království božiemu.“
X.
L10,1 Potom pak znamenal jest Ježíš i jiných sedmdesát dva a poslal jest je po dvú před tváří svú do každého města a miesta, kamž on bieše přijiští. L10,2 A vece jim: „Žeň zajisté mnohá, dělníkóv pak málo. Protož proste pána žni, ať pošle dělníky na žeň svú. L10,3 Jdětež, aj, já posielám vás jakožto berany mezi vlky. L10,4 Neroďte nésti pytlíka ani tobolky ani obuvi a nižádného po cestě nepozdravujte. L10,5 Do kteréhož kolivěk domu vešli byšte, najprv řcete: Pokoj tomuto domu, L10,6 a ač tu byl by syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš. Pakli nic, k vám navrátí sě. L10,7 V tom pak domu bydlete jedúce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Neroďte choditi z domu do domu. L10,8 A do kteréhož kolivěk města vešli byšte a přijali by vás, jezte, což přikládá sě vám, L10,9 a uzdravujte nemocné, kteříž v něm sú, a řcete jim: Přiblížilo se jest v vás královstvie božie. L10,10 Do kteréhož kolivěk města vešli byšte a nepřijali by vás, vycházejíce na širokostech jeho, řcete: L10,11 Také prach, kterýž přidržel sě jest nás z města vašeho, vytieráme na vás, však toto vězte, že přiblíží sě královstvie božie. L10,12 Pravím vám, že Sodomským v den ten odpustitedlnějie bude nežli tomu městu.“
L10,13 „Běda tobě, Korozaime, běda tobě, Betsaido! Nebo by v Tyru a v Sidoně učiněny byly moci, kteréž v vás učiněny sú, někdy v žíni a v popele sediece, káli by sě. L10,14 Ale však Tyru a Sidonu odpustitedlnějie bude v súdu nežli vám. L10,15 A ty, Kafarnaum, až k nebi povýšený, až k peklu pohřížíš sě. L10,16 Kto vás slyší, měť slyší, a ktož vámi vzhrdá, mnúť vzhrdá, a ktoť mnú vzhrdá, vzhrdáť tiem, kterýž mě poslal jest.“
L10,17 A navrátili sú sě pak sedmdesát dva s radostí řkúce: „Pane, také diábelstvie poddávají sě nám ve jménu tvém.“ L10,18 I vece jim: „Vidiech satana jakožto blesk s nebe padajícieho. L10,19 Aj, dal sem vám moc stúpati na hady a na štíry a na všicku moc nepřietele, a nic vám škoditi bude. L10,20 Ale však v tom neroďte radovati sě, že duchové poddávají se vám, radujte sě pak, že jména vaše psána sú v nebesiech.“
L10,21 V tu hodinu radoval sě jest v duchu svatém a řekl jest: „Vyznávám sě tobě, otče, pane nebe i země, jenž skryl si toto od múdrých a opatrných a zjevil si je maličkým.
