jeho učedlníci jeho, které bylo by toto příslovie. L8,10 Jimžto on vece: „Vám dáno jest znáti tajemstvie královstvie božieho, jiným pak v příslovích, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli by.“
L8,11 „Jestiť pak toto příslovie: Siemě jest slovo božie. L8,12 Kteříž pak podlé cesty, tiť sú, kteříž slyšie, potom přijde diábel a vezme slovo z srdce jejich, aby věřiece [nebyli]text doplněný editorem spaseni. L8,13 Nebo kteříž na skálu, tiť sú, když slyšeli by, s radostí přijímají slovo, a ti kořenie nemají, nebo na čas věřie a v času trápenie odstupují. L8,14 Kteréž pak v trnie padlo jest, tiť jsú, kteříž slyšie, a od pečlivosti a bohatství a rozkoší života chodiece, potlačeni bývají a nepřinášejí užitku. L8,15 Kteříž pak do země dobré, tiť sú, kteříž v srdci dobrém a najlepšiem slyšiece slovo obdržují a užitek přinášejí v trpělivosti.“
L8,16 „Nižádný pak rozejžha světidlnice, přikrývá ji osudím anebo pod ložem klade, ale na sviecen pokládá, aby vcházející světlo viděli. L8,17 Neboť nenie zatajené, jenž nebylo by zjeveno, ani skryté, jenž nebylo by poznáno a najevo nevyšlo by. L8,18 Protož vizte, kterak slyšíte. Nebo ktož má, dáno bude jemu, a ktož kolivěk nemá, také což mní mieti, odjato bude od něho.“
L8,19 Přišli sú pak k němu máti a bratřie jeho, a nemožiechu přijíti k němu pro zástup. L8,20 A zvěstováno jest jemu: „Máti tvá a bratřie tvoji stojie vně, chtiece tě viděti.“ L8,21 Jenž odpověděv vece k nim: „Máti má a bratřie moji tito sú, jenž slyšie slovo božie a činie.“
L8,22 Stalo sě jest v jednom dnóv, a on vstúpil jest na lodíčku i učedlníci jeho. A vece k nim: „Přeplyňme za jezero.“ A vstúpili sú. L8,23 Plovúcích pak jich, usnul jest. A sstúpila jest búře větrová na jezero a puzeni biechu vlnami a tápáchu. L8,24 Přistúpivše pak vzbudili sú jeho řkúce: „Přikazateli, hynemeť!“ A on vstav, káral jest vietr a búři vodnú a přestala jest a učiněno jest utišenie. L8,25 Vece pak jim: „Kde jest viera vaše?“ Kteříž bojiece sě, divili sú sě řkúce vespolek: „Kto však tento jest, že větróm a moři přikazuje a poslúchají jeho?“
L8,26 Plavili sú sě pak do krajiny Gerazenských, jenž jest proti Galilei. L8,27 A když vyšel bieše na zemi, postřetl jest jeho muž některý, kterýž mějieše diábelstvie již od časóv mnohých a v rúcho neobláčieše sě aniž v domu bydléše, ale v hrobiech. L8,28 Ten když uzřel bieše Ježíše, padl jest před ním, a zavolav hlasem velikým, řekl jest: „Co mně a tobě jest, Ježíši, synu boha najvyššieho? Prosím tebe, aby mne netrápil!“ L8,29 Přikazováše pak duchu nečistému, aby vyšel od člověka. Nebo mnohých časóv pochvacováše jeho a svazován bieše řetězy, a púty ostřiehán jsa, a zlamuje okovy, puzen býváše od diábelství na púšť. L8,30 Otáza pak jeho Ježíš řka: „Které tobě jméno jest?“ A on vece: „Tma,“ nebo vešla biechu diábelstvie mnohá do něho. L8,31 A prosiechu jeho, aby nepřikazoval jim, aby do propasti šli. L8,32 Bieše pak tu stádo vepřóv mnohých pasúcích sě na hoře. I prosiechu jeho, aby odpustil jim do nich vjíti. A odpustil jest jim. L8,33 Protož vyšla sú diábelstvie od člověka a vešla sú do vepřóv a brzkostí odešlo jest stádo přerychle do jezera a utonulo jest. L8,34 Ten když viděli biechu účinek, kteříž pasiechu, utekli sú a zvěstovali sú do města a do vsí. L8,35 Vyšli sú pak viděti, co stalo sě jest, i přišli sú k Ježíšovi a nalezli sú člověka sedícieho, od kteréhož diábelstvie vyšla biechu, oblečeného a zdravé mysli u noh jeho. A báli sú sě. L8,36 Zvěstovali sú pak jim, i kteříž viděli biechu, kterak zdráv učiněn byl by ode tmy, L8,37 a prosili sú jeho všecko množstvie krajiny Gerazenských, aby odšel od nich, nebo strachem velikým držěni biechu. On pak vstúpiv na lodí, vrátil sě jest. L8,38 A prosieše jeho muž, od kteréhož diábelstvie
