když ani což najmenšie jest, móžete, což o jiných pečlivi ste? L12,27 Šetřete lilijí polních, kterak rostú, nedělají ani přadú, pravím pak vám, ani Šalomún ve všie slávě své odieváše sě jakožto jedno z těchto. L12,28 Když pak sěno, kteréž dnes na rolí jest a zajtra do peci vrženo bývá, buoh tak odievá, čím pak viece vás, malé viery? L12,29 I vy neroďte hledati, co jedli byšte nebo co pili byšte, a neroďte na vysokost pozdvíhati sebe, L12,30 nebo tohoto všeho pohané světa hledají, otec pak váš vie, že toho potřebujete. L12,31 Ale však najprvé hledajte královstvie božieho a toto všecko přidáno bude vám. L12,32 Neroďte báti sě, maličké stádo, nebo slíbilo sě jest otci vašemu dáti vám královstvie. L12,33 Prodajte, čímž vládnete, a dajte almužny. Učiňte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad nezhynující v nebesiech, k kterémuž zloděj nepřibližuje se ani mol porušuje. L12,34 Nebo kdež jest poklad tvój, tu jest i srdce tvé.“

L12,35 „Buďte bedra vaše opásána a světidlnice hořície v rukú vašich L12,36 a vy podobni lidem čekajícím pána svého, když vrátil by se od svateb, aby když přišel by a tlúkl by, ihned otevřeli by jemu. L12,37 Blažení sluhy ti, kteréž když přišel by pán, nalezl by bdície. Jistě pravím vám, že opáše sě a káže jim siesti a jda přisluhovati bude jim. L12,38 A když přišel by v druhé bděnie a když v třetie bděnie přišel by a tak nalezl by, blažení jsú sluhy ti. L12,39 Toto pak vězte, že by věděl otec čelední, v kterú hodinu zloděj přišel by, bděl by zajisté a nedopustil by prokopánu býti domu svému. L12,40 I vy buďte hotovi, že kterúž hodinu nemníte, syn člověka přijde.“ L12,41 Vece pak jemu Petr: „Pane, k nám li pravíš příslovie toto, čili ke všem?“ L12,42 Vece pak pán: „Kto mníš, jest věrný vladař a opatrný, kteréhož ustavil jest pán nad čeledí svú, aby dal jim v čas pšenice mieru? L12,43 Blažený ten sluha, kteréhož když přišel by pán, nalezl by tak činícieho. L12,44 Jistě pravím vám, že nade vším, čímž vládne, postaví jeho. L12,45 A pakli řekl by sluha ten v srdci svém: Prodlenie činí pán mój přijíti, a počal by bíti sluhy a dievky a jiesti a píti a opíjeti se, L12,46 přijdeť pán sluhy toho v den, kterýž nenaděje se, a v hodinu, kteréž nevie, a rozdělí jeho a stranu jeho s nevěrnými položí. L12,47 Ten pak sluha, kterýž poznal jest vóli pána svého, a sebe nepřipravil by a neučinil by podlé vóle jeho, ranami bit bude mnohými. L12,48 […]text doplněný editorem[137]…] qui autem non cognovit, et fecit digna plagis, vapulabit paucis lat. Všelikému pak, kterémuž mnoho dáno jest, mnoho hledáno bude od něho. A komuž požičili sú mnoho, viece žádati budú od něho.“

L12,49 „Oheň přišel sem púštěti na zemi, a co chci, jediné aby zapálil sě? L12,50 Křstem pak mám křstíti sě, a kterak sužuji se, až i dokoná sě? L12,51 Mníte, že přišel sem pokoj púštěti na zemi? Nepravím vám, ale rozdělenie. L12,52 Neboť bude z tohoto pět v jednom domu rozdělených: třie proti dvěma a dva proti třem L12,53 rozdělé se: otec proti synu a syn proti otci svému, máti proti dceři a dci proti mateři své, svekruše proti nevěstě své a nevěsta proti svekruši své.“

L12,54 Vece pak k zástupóm: „Když viděli byšte oblak vycházející od západu, řiekáte: Přieval přicházie, a tak bývá. L12,55 A když polední vietr vějící, řiekáte, že vedro bude, a tak bývá. L12,56 Pokrytci, tvář nebe a země znáte zkúšeti, tohoto pak času kterak nezkušujete? L12,57 Což pak i od vás samých nesúdíte, což spravedlivé jest?“

L12,58 „Když pak jdeš s protivníkem svým ke kniežeti, na cestě dáš snažnost vyprostiti se od něho, aby snad vydal tě súdci a súdce vydal by tě katu a kat pustil by tě do žaláře. L12,59 Pravím tobě, nevyndeš odtud, doniž také najposlednieho šarta nenavrátil by.“

XIII.

L13,1 Přítomni biechu pak někteří v tom času, zvěstujíce jemu o Galilejských, jichžto krev Pilát smiesil jest s obětmi jich. L13,2 A odpověděv vece jim: „Mníte, by tito Galilejští