Lv26,31 a tak mnoho že města váše obrátím v zpuštěnie a zpustilé učiním svatyně váše aniž přijmu viec vóně přechutné Lv26,32 a zatratím zemi váši i diviti se budú nad ní nepřietelé váši, když by bydlitelé její, Lv26,33 ale vás rozptýlém mezi pohany a obnažím po vás meč i bude země váše pusta a města zbořena. Lv26,34 Tehdy líbiti se budú zemi soboty jejie po všecky dni zpustilosti své, když budete Lv26,35 v zemi nepřátelské, světiti bude odpočívaje v soboty pustotiny své, protože by neodpočívala v soboty váše, kdyžto ste přebývali v ní. Lv26,36 A kteříž by z vás zóstali, dám strach v srdcích jích u vlastech nepřátelských, zstraší je zvuk listu létajícieho, a tak utiekati budú jako před mečem. Padnú, ano jích nižádný nestíhá Lv26,37 a obořie se všickni na bratří svú jako bojóv utiekajíce. Nižádný z vás nepřátelóm nebude směti se protiviti, Lv26,38 zahynete mezi pohany a nepřátelská země vás zahubí. Lv26,39 Pakli by i z těch někteří zóstali, zhynú v nepravostech svých v zemi nepřátel svých a pro hřiechy otcóv svých i pro své trápeni budú, Lv26,40 donidž by nevyznávali nepravostí svých a donidž by se nerozpomenuli na starosty své, kterými věcmi přestupovali sú proti mně a chodili sú proti mně. Lv26,41 Protož choditi budu i já proti ním a uvedu je v zemi nepřátelskú, donidž by se nezastyděla neobřezaná mysl jích. Tehdy modliti se budú za nemilostivosti své Lv26,42 i rozpomenu se na slib mój, který sem učinil s Jákobem a Izákem a s Abrahamem. Na zemi také pamětliv budu, Lv26,43 kterážto když by opuštěna byla od ních, slíbí se sobě v sobotách svých trpiec pustotinu pro ně. Ale oní prositi budú za hřiechy své, protože sú zavrhli súdy mé a zákony mými pohrzeli. Lv26,44 Alevšak také když sú byli v zemi nepřátelských, ne ovšem zavrhl sem je ani sem tak zhrdal, aby skonáni byli a zrušený učinil bych slib mój s ními. Neb já jsem pán bóh jích. Lv26,45 A rozpomenu se na slib mój první, když sem vyvedl je z země ejiptské před obličejem pohanským, abych byl bóh jích. Já pán bóh. Totoť jsú přikázanie a súdové a zákonové, kteréž dal Pán mezi sebú a mezi syny izrahelskými na hóře Sinai skrze ruku Mojžiešovu.
Kapitola XXVII
Lv27,1 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv27,2 Mluv synóm izrahelským a dieš k ním: Člověk, kterýž slib učinil by a slíbil bohu duši svú, pod shozením dá výplatu. Lv27,3 Byl li by samec od XXtého léta až do LXtého léta, dá padesát závaží střiebra k mieře svatyně. Lv27,4 Jestli žena, XXXti. Lv27,5 Ale od pátého léta až do XXtého samec dá XXti závaží, žena Xt. Lv27,6 Od jednoho měsiece a až do pátého léta za samce dány budú pět závaží, za ženu tři. Lv27,7 Šestdesáti let a viece samec dá XVt závaží, žena Xt. Lv27,8 Pakli by chudý byl a shozenie navrátiti by nemohl, stane před knězem, a kterak mnoho on shodil a viděl by jeho mohúce navrátiti, toliko dá. Lv27,9 A dobytče, kteréž obětováno móže býti hospodinu, ktož by slíbil, svato bude Lv27,10 a proměniti nebude moci, to jest ani lepšieho za zlé ani horšieho za dobré. Pakli by proměnil, i to, za něžto za něžto proměněno jest, posvěceno bude hospodinu. Lv27,11 Dobytče nečisté, kteréž obětováno býti hospodinu nemóže, slíbil li by kto, přivedeno bude před kněze, Lv27,12 jenž rozsúdě, bylo li by dobré nebo zlé, ustaví výplatu. Lv27,13 Pakli by dáti chtěl ten, ješto obětuje, přidá nad shozenie pátú čést. Lv27,14 Člověk slíbil li by dóm svój a posvětil jej hospodinu, opatří jej kněz, byl li by dobrý čili zlý, a podlé záplaty, kteráž od něho bude ustavena, prodán bude. Lv27,15 A pakli by ten, jenž bieše slíbil, chtěl vyplatiti jej, dá pátú čést nad shozenie a bude dóm mieti. Lv27,16 Pakli by [pole]text doplněný editorem podlé vládařstvie svého slíbil a posvětil hospodinu, podlé miery setie bude hádána výplata. Jestliže XXXti čbery posievá se země, za padesát závaží střiebra prodáno bude. Lv27,17 Ač by ihned od léta počínajícieho milostivého slíbil pole, zač móže státi, tolik hádáno bude. Lv27,18 A pakli po něco času, počte kněz penieze podlé čísla let, kteráž ostatnie jsú, až do milostivého léta i strženo bude z peněz. Lv27,19 Pakli by chtěl vyplatiti pole ten, jenž slíbil bieše, přidá pátú čést pohodnutým penězóm a vládnúti bude jím. Lv27,20 A pakli by nechtěl vyplatiti, ale jinému komužkoli bylo by prodáno, viec nad toho, jenž bieše slíbil, vyplatiti nebude moci, Lv27,21 neb když milostivého léta přišel by den, posvěcený bude hospodinu i vládařstvie posvěcené k právu příslušie kněžskému. Lv27,22 Jestli pole kúpeno a ne z vládařstvie větčích posvěceno by bylo hospodinu, Lv27,23 počte kněz podlé čísla
