[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<14r14v15r15v16r16v17r17v18r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

velmě a užas se rozdělil jest lid, kterýž s ním bieše, stáda také i ovce i voly i velblúdy ve dva pluky Gn32,8 řka: Přišel li by Ezau k jednomu pluku a pobil by jej, jiný pluk, kterýž ostatní jest, zachován bude. Gn32,9 I řekl jest Jákob: Bože otce mého [Abrahama]text doplněný editorem a bože otce mého Izáka a pane, jenžs mi řekl: Vrať se do země tvé a na miesto narozenie tvého a dobře učiním tobě, Gn32,10 menší sem všech smilování tvých i pravdy, kterúžs naplnil slúze tvému. V holi mé přešel sem Jordán tento. A nynie se dvěma pluky jdu: Gn32,11 A vyprosť mě z ruky bratra mého, z ruky Ezau, nebť se jeho velmě bojím, ať by snad nepřijda nezbil mater s syny. Gn32,12 Ty jsi mluvil, aby mi dobře učinil a rozšířil siemě mé jako piesek mořský, kterýžto pro množstvie zečten nemóž býti. Gn32,13 A když jest tu spal noc tu, otdělil jest z těch věcí, kteréž mějieše, dary bratru svému Gn32,14 koz dvě stě, kozlóv XXti, ovec dvě stě, skopcóv dvadceti, Gn32,15 velblúdóv plodných s telaty svými XXXti, krav XLti a býkóv XXti, oslic XXti a oslátek jích deset. Gn32,16 I poslal jest skrze ruce slúh svých každá oblášť stáda. A řekl jest sluhám svým: Předejděte mě a buď próchodiště mezi stádem a stádem. Gn32,17 I přikázal jest předniemu řka: Utká li tě Ezau, bratr mój, a otázal by tebe, čí jsi a kam jdeš a čie jsú tyto věci, po kterých jdeš, Gn32,18 odpovieš: Sluhy tvého Jákoba dary poslal jest pánu mému Ezau, sám také po nás jde. Gn32,19 Též přikázanie dal jest druhému i třetiemu i všem, kteříž jdiechu za stády, řka: Týmiž slovy mluvte k Ezau, když naleznete jeho, Gn32,20 a přidáte: Sám také slúha tvój Jákob cesty našie následuje, neb řekl jest: Ukrotím jeho dary, kteříž předcházejí, a potom jeho uzřím, snad milostiv bude. Gn32,21 A tak předešli sú darové napřed, ale sám zóstal jest noci té v staniech. Gn32,22 A když jest ráno vstal, vzal jest dvě ženě své a tolikéž služebnic s jedenácti syny i šel přes brod Jabot Gn32,23 a převedše všecky věci, kteréž k němu příslušiechu, Gn32,24 zóstal jest sám. A aj muž za pasy s ním bojováše až do jitra, Gn32,25 kterýžto když jest viděl, že by ho přemoci nemohl, dotekl se svazku žil ledvie jeho, a ihned uschlo jest. Gn32,26 I řekl jest k němu: Pusť mě, neboť již záře zchodí. Odpověděl jest: Nepustím tebe, leč mi požehnáš. Gn32,27 Tehdy vece: Které jest jméno tobě? Odpověděl jest: Jákob. Gn32,28 A on vece: Nikoli Jákob nebude nazváno jméno tvé, ale Izrahel. Neb poněvadžs proti bohu silný byl, čím viece proti lidem přemóžeš? Gn32,29 Otázal jest jeho Jákob: Kterým nazván jsi jménem, pověz mi. Odpověděl jest: Proč tiežeš jména mého? I požehnal jest jemu na témž miestě. Gn32,30 A nazval jest Jákob jméno miesta toho Fanuel řka: Viděl sem hospodina tváří v tvář a spasena učiněna jest duše má. Gn32,31 I vyšlo jest jemu ihned slunce, když jest přešel Fanuel. Ale sám klécieše na nohu. Gn32,32 Pro tu příčinu nejedie synové izrahelští svazku žil, ješto jest uvadl v ledvině Jákobově až do nynějšieho dne, protože se jest dotekl svazku žil ledvie jeho a divením byl otrápen.

XXXIII

Gn33,1 A pozdvih Jákob očí svých, viděl jest jdúcieho Ezau a s ním čtyři sta mužóv i rozdělil jest syny Lie a Ráchel i obú služebnic Gn33,2 a postavil obě dievce i syny jích na počátku, ale Liu i syny jejie na druhém miestě a Ráchel a Jozefa najposlednějšie. Gn33,3 A sám zdaleka pošed, poklonil se nicí na zemi sedmkrát, až se přiblížil bratr jeho. Gn33,4 Tehdy Ezau běžav v cestu bratru svému i objal jest jeho a stisknuv hrdlo jeho a pocelovav, plakal jest Gn33,5 a zved oči viděl jest ženy a maličké jích i vece: Co sobě chtějí títo a k tobě li příslušejí? Odpověděl jest: Maličcí jsú, kteréž mi dal bóh, slúze tvému. Gn33,6 A přiblíživše se dievky i synové jích, sklonili sú se. Gn33,7 Přistúpila jest také Lia s syny svými a když se též poklonichu, poslední Jozef a Ráchel poklonili sú se. Gn33,8 I vece Ezau: I kteří sú, vece, títo plukové, kteréž sem v potkání měl? Odpověděl jest: Abych nalezl milost před pánem mým. Gn33,9 A on vece: Mámť viece, bratře mój, tvé věci buďte tobě. Gn33,10 Řekl jest Jákob: Neroď tak, prosím, ale nalez li sem milost před očima tvýma, vezmi dárek z rukú mú, neb tak sem viděl tvář tvú, jako bych viděl obličej boží. A buď mi milostiv Gn33,11 a přijmi požehnánie, kteréž sem přinesl tobě a kterýmž mě obdařil bóh, dávaje všecky věci. Jedva bratrovým připuzování přijem, Gn33,12 vece: Poďme spolu a budu tovařiš cesty tvé. Gn33,13 I řekl jest Jákob: Znáš, pane mój, že mám maličká mláďatka a voly i ovce březie s sebú, kterýmžto káži li viece v chození pracovati, zemrú

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).