[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<14v15r15v16r16v17r17v18r18v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

jednoho dne všecka stáda. Gn33,14 Předejdi pán mój před sluhú svým a jáť pójdu znenáhla po šlápějích jeho, jakož uzřím možnost maličkých mých, až přijdu ku pánu mému do Seir. Gn33,15 Odpověděl jest Ezau: Prosím, aby z lidu, kterýž se mnú jest, aspoň tovařišie zóstali cesty tvé. Nenieť, vece, potřebie, tohotoť jednoho potřebuji, abych nalezl milost před obličejem tvým, pane mój. Gn33,16 A tak vrátil se jest ten deň Ezau cestú, kterúž bieše přišel, do Seir. Gn33,17 A Jákob přišel jest do Sochoth, kdežto udělav dóm a rozepnuv stany, nazval jest jméno miesta toho Sochoth, to jest stanové. Gn33,18 I bral se jest do Salem, města sicimitského, ješto jest v zemi Kanaan, když se jest vrátil z Mezopotanie syrské, i bydlil jest blíž u města. Gn33,19 A kúpil jest stranu pole, na němž rozpal bieše stany, od synóv Emor, otce Sichem, za sto beranóv Gn33,20 a vyzdvihl tu oltář, vzýval jest na něm najsilnějšieho boha izrahelského.

XXXIIII

Gn34,1 I vyšla jest Dina, dcera Lie, aby viděla ženy vlasti té. Gn34,2 Kterúžto když jest viděl Sichem, syn Emora Evejského, knieže země té, zamiloval jest a polapiv i spal s ní, násilím podáviv pannu. Gn34,3 I svázala se jest duše jeho s ní a smutnu pochlebenstvími okojil. Gn34,4 A šed k Emor, otci svému: Vezmi, vece, mi dievku tuto za manželku. Gn34,5 To když uslyše Jákob bez synóv přítomných a na pastvě dobytka zaneprázdněných, mlčel jest, doněvádž sú se nevrátili. Gn34,6 A když vyšel Emor, otec Sichem, aby mluvil k Jákobovi, Gn34,7 aj synové jeho přicháziechu s pole. A uslyšavše, co se bieše přihodilo, rozhněvali sú se velmě, protože mrzkú věc učinil by v Izraheli a poškvrniv dceru Jákobovu, věc neslušnú by spáchal. Gn34,8 Protož mluvil jest Emor k ním: Sichem, syna mého, duše přidržela se dcery vašie. Gn34,9 dávajte nám a dcery náše beřte Gn34,10 a přebývajte s námi. Země v moci vašie jest, dělajte, těžte a vládněte jí. Gn34,11 Ale i Sichem k ótci i bratří jejie vece: Nechť naleznu milost před vámi a kteréžkoli věci ustanovíte, dám. Gn34,12 Povyšte věna a daróv žádajte, rád dám, což požádáte, toliko dajte mi tu dievku za ženu. Gn34,13 Odpověděli sú synové Jákobovi Sichem a otci jeho ve lsti, krutě sobě činiec pro porušenie sestry. Gn34,14 Nemóžem učiniti, což prosíte, ani dáti sestry našie člověku neobřezanému, ješto neslušie a stydké jest u nás. Gn34,15 Ale v tom budem moci smlúvati se, budete li chtieti býti nám podobni a obřezáno bude mezi vámi všeliké mužské pokolenie. Gn34,16 Tehdy dávati budem a bráti odměnné dcery váše a náše a budem přebývati s vámi a budeme jeden lid. Gn34,17 A pakli se nebudete chtieti obřezati, vezmem dceru náši a odejdem. Gn34,18 Slíbilo se jest podánie jích Emorovi a Sichem, synu jeho Gn34,19 aniž jest prodlil mládenec, by ihned, což se žádáše, nenaplnil, neb milováše dievku velmi. A sám bieše slavný ve všem domu otce svého. Gn34,20 A všedše do brány města, mluvili sú lidu: Gn34,21 Mužie títo pokojni jsú a chtie bydliti s námi. Nechť těžie v zemi a dělají jí, ješto prostraná a široká potřebuje oráčóv. Dcery jích budem bráti za ženy a náše budem jím dávati, Gn34,22 jedinét jest, jímžto odtahuje se tak veliké dobré: Obřežem li pacholíky náše, obyčej pohanský proměniece, Gn34,23 i nábytek jích i dobytek i všecky věci, kterýmiž vládnú, náše budú. Toliko v tom povolme, abychme spolu bydléc jeden byli učiněni lid. Gn34,24 I povolili sú všickni obřezavše všecky muže. Gn34,25 A aj dne třetieho kdyžto najtěžšie ran bolest jest, pochopivše meče dva syny Jákobovi Simeon a Levi, bratřie Diny, vešli sú do města doufalivě, a zbivše všecky muže, Gn34,26 Emor a Sichem spolu sú zahubili, vzemše Dinu z domu Sichem, sestru svú. Gn34,27 Kteřížto když sú vyšli, obořili sú se na zbité jiní synové Jákobovi a zkazili sú město na pomstu porušenie panny. Gn34,28 Ovce jích i voly i osly i všecky věci poplenivše, kteréž v domiech a na polích biechu, Gn34,29 dietky také i ženy jích vedli sú jaté. Gn34,30 Ty věci když sú směle učinili, Jákob řekl jest k Simeonovi a Levi: Zarmútili ste mě a v nenávist učinili Kananejským a Ferezejským, bydlitelóm země této. My nemnozí jsme, oní zberúce se ztepú mě a zahlazen budu já i dóm mój. Gn34,31 Odpověděli sú: Zdali jako prázdné ženy požívati měli sú sestry našie?

XXXV

Gn35,1 Zatiem mluvil jest hospodin k Jákobovi: Vstaň a vstup do Betel a bydl tu a učiň oltář hospodinu, jenž se jest ukázal tobě, kdyžtos utiekal před Ezau, bratrem tvým. Gn35,2 Tehdy Jákob svolav vešken dóm svój vece: Zavrzte bohy cizie, kteříž uprostřed

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).