Vyhledávání (skrýt)

[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<10r10v11r11v12r12v13r13v14r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

načřevši všem velblúdóm dala jest. Gn24,21 Ale on patřieše jie tajně, chtě věděti učinil li prospěšnu cestu jeho bóh čili nic. Gn24,22 Tehdy když sú se napili velblúdové, vyněm muž náušnice zlaté, jenž vážiechu dvě závaží, a okras ramen tolikéž, vážiec závaží deset, Gn24,23 i řekl jest k nie: Čie jsi dcera? Ukaž mi, jest li v domu otce tvého miesto ku přebytí? Gn24,24 Kterážto odpovědě: Dcera Batuelova jsem, syna Náchorova, jehož jest porodila jemu Melcha. Gn24,25 A přidala jest řkúc: Plev také i sena mnoho jest u nás a miesto prostrané k přebývaní. Gn24,26 Tehdy skloniv se člověk i modlil se hospodinu Gn24,27 řka: Požehnaný pán bóh pána mého Abrahama, jenž jest neotjal milosrdenstvie a pravdy své od pána mého a pravú mě cestú provedl do domu bratra pána mého. Gn24,28 A tak dievka běžala jest a zvěstovala do domu mateře své všecky věci, kteréž slyšala bieše. Gn24,29 A mějieše Rebeka bratra jménem Laban, kterýžto spěšně vyšel jest k člověku tu, kdež bieše vně. Gn24,30 A když uzře náušnice a okrasy ramen v rukú sestry své a uslyše všecka slova vypravujície ty věci: A mluvil mi jest člověk, přišel jest k muži, kterýž stáše vedlé velblúdóv a blíž u studnice vody Gn24,31 i řekl jest k němu: Vejdi požehnaný Páně. Proč vně stojíš? Připravil sem dóm a miesto velblúdóm. Gn24,32 I uvedl jest jej do hospody a rozsedlal velblúdy i dal plev a sena i vody k umytí nóh velblúdóm i mužóm, kteří biechu přišli s ním. Gn24,33 A položen jest před obličej jeho chléb, jenžto vece: Nebudu jiesti, dokudž mluviti nebudu řečí mých. Odpověděl jest jemu: Mluv! Gn24,34 A on vece: Slúha Abrahamóv jsem Gn24,35 a hospodin požehnal jest pánu mému velmě a zveleben jest a dal jest jemu ovce a voly, střiebro a zlato, slúhy a dievky, velblúdy i osly. Gn24,36 A porodila jest Sára, žena pána mého, syna pánu mému v starosti své a dal jest jemu všecky věci, kteréž mějieše. Gn24,37 A zapřisáhl mě pán mój řka: Nevezmeš ženy synu mému ze dcer kananejských, v jíchžto zemi přebývám. Gn24,38 Ale do domu otce mého pójdeš a z pokolenie mého vezmeš ženu synu mému. Gn24,39 Ale já sem odpověděl pánu mému: Což nebude li chtieti se mnú přijíti žena? Gn24,40 Hospodin, vece, před jehožto obličejem chodím, pošle anděla svého s tebú a zpravíť cestu tvú a vezmeš ženu synu mému z pokolenie mého a z domu otce mého. Gn24,41 Nevinen budeš ot kletby mé, když přijdeš k příbuzným mým, a nedali by tobě. Gn24,42 Protož přišel sem dnes k studnici a řekl sem: Pane bože pána mého Abrahama, zpravil li si cestu mú, na kteréž nynie chodím, Gn24,43 aj, já stojím u studnice vody a panna, kteráž vyjde k nabrání vody, uslyší ote mne: Daj mi málo vody k napití z vědra tvého. Gn24,44 A die li mi: A ty pí, i velblúdóm tvým naberu. Tať jest žena, kterúž jest připravil hospodin synu pána mého. Gn24,45 Když ty věci s sebú mlčelivě přemietach, ukázala se jest Rebeka jdúci s vědrem, kteréž nesieše na plecích, i sjíde k studnici a nabrala jest vody i řku k nie: Daj mi se málo napiti. Gn24,46 Kterážto rychle složivši vědro s plecí i řekla mi: A ty pí, i velblúdóm tvým dám nápoj. Pil sem a napojila jest i velblúdy. Gn24,47 I otázal sem jie a řekl sem: Čie jsi dcera? Kterážto odpovědě: Dcera Batueleova jsem, syna Náchorova, kteréhož porodila jemu Melcha. A tak zavěsil sem náušnice k ókrášlení tváři jejie a okrasy ramen položil sem na ruce. Gn24,48 A nicí modlil sem se hospodinu, dobrořeče pánu bohu pána mého Abrahama, jenž mě jest provedl pravú cestú, abych vzal dceru bratra pána mého synu jeho. Gn24,49 Protož učiníte li milosrdenstvie a pravdu s pánem mým, ukažte mi. Pakli co jiného se líbí, i to povězte mi, ať pójdu napravo aneb nalevo. Gn24,50 Odpověděli sú Laban a Batuel: Od hospodina vyšla jest řeč a nemóžme bez libosti jeho ničehož jiného mluviti. Gn24,51 Aj Rebeka před tebú jest, vezmi jí a jdi, ať by byla žena syna pána tvého, jakož jest mluvil hospodin. Gn24,52 To když uslyše slúha Abrahamóv, pomodlil se jest na zemi hospodinu Gn24,53 a vyněm nádoby střiebrné a zlaté i rúcho, dal jest je Rebece za dar, také bratřím jejie i mateři daróv jest podal. Gn24,54 A počemše hody, jedúce spolu a pijíce, zóstali sú tu. A vstav ráno mluvil jest slúha: Pusťtež mě, ať pójdu ku pánu mému. Gn24,55 Odpověděli sú bratřie její i mátě: Zóstaň dievka aspoň deset dní u nás a potom pójde. Gn24,56 Neroďte mě, vece, zdržovati, neb hospodin zpravil jest cestu mú. Pusťte mě, ať jdu ku pánu mému. Gn24,57 Řekli sú: Povolajme dievky a otěžme jejie vóle. Gn24,58 A když povolána jsúc přijíde, otázali sú: Chceš li jíti s člověkem tiemto? Kterážto vece: Pójdu. Gn24,59 Tehdy pustili sú jí i chovačku její Delboru i sluhu Abrahamova i tovařiše jeho, Gn24,60 žádajíce zčastných věcí sestře své a řkúce: Sestra náše jsi, rosť v tisíce tisícóv a vládni siemě tvé branami

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 11 měsíci; verze dat: 1.1.25 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).