[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<11v12r12v13r13v14r14v15r15v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

tobě před hospodinem, dřieveť nežliť umru. Gn27,8 Protož nynie, synu mój, přivol radám mým Gn27,9 a jda k stádu, přines mi dva kozelce najlepšie, ať učiním z ních pokrmy otci tvému, kterýchž rád požívá. Gn27,10 Kteréžto když přineseš a bude jiesti, požehnáť tobě, dřieve nežli by umřel. Gn27,11 Jížto on odpovědě: Znáš, že by Ezau, bratr mój, člověk chlupatý jest a já hladký. Gn27,12 Dotkne li se mne otec mój a učije, bojím se, by nemněl, že bych se jemu chtěl posmievati, i uvedl by na mě zlořečenstvie za požehnánie. Gn27,13 K němužto mátě: Na mě buď, vece, to zlořečenstvie, synu mój, toliko poslúchaj hlasu mého a jdi, přines, což sem řekla. Gn27,14 I odšel jest a přinesl a dal mateři své a ona připravila jest krmě, jakož znáše chtieti otce jeho. Gn27,15 A rúchem Ezau velmi dobrým, kteréž u sebe mějieše doma, oblékla jest jeho Gn27,16 a kóžkami kozlecími obklíčila ruce i hrdla nahotu zakryla Gn27,17 i dala jest pokrm i chleby, kteréž bieše svařila, vydala jest. Gn27,18 Kteréžto když přinesl, řekl jest: Otče mój! A on odpovědě: Slyšímť, kto jsi ty, synu mój? Gn27,19 I řekl jest Jákob: Já jsem Ezau, prvorozený tvój, učinil sem, jakožs mi přikázal. Vstaň, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá. Gn27,20 Opět vece Izák k synu svému: Kteraks tak brzo nalézti mohl, synu mój? Jenžto odpovědě: Vóle božie byla jest, aby mě brzo potkalo, což sem chtěl. Gn27,21 I řekl jest Izák: Přistup sem, ať se tebe dotknu, synu mój, a zkusím, jsi li ty syn mój Ezau čili nic. Gn27,22 A on přistúpi k ótci. A pomakav ho, řekl jest Izák: Hlas zajisté hlas Jákobóv jest, ale ruce ruce jsa Ezau. Gn27,23 A nepoznal jest jeho, neb chlupaté ruce podobenstvie větčieho syna ukazovášta. Tehdy požehnávaje jemu, Gn27,24 vece: Ty li jsi syn mój Ezau? Odpověděl jest: Já jsem. Gn27,25 A on vece: Přines mi krmě z lovu tvého, synu mój, aby požehnala tobě duše má. A když jích podaných pojedl, poda jemu i vína také. Kteréhožto se napiv, Gn27,26 řekl jest k němu: Přistup ke mně a daj mi políbenie, synu mój. Gn27,27 Přistúpil jest a políbil jeho. A ihned, jakž ucíti rúcha jeho vóni, požehnávaje vece: Aj vóně syna mého jako vóně pole plného, jemuž jest požehnal hospodin. Gn27,28 Daj tobě bóh z rosy nebeské a z tučnosti zemské hojnost obilé a vína a oleje Gn27,29 a služte tobě lidé a klanějte se tobě pokolenie. Buď pánem bratří tvých a skloňujte se před tebú synové mateře tvé. Ktož by zlořečil tobě, buď zlořečený. A ktož by dobročil tobě, dobrořečení buď naplněn. Gn27,30 Jedva Izák řeč dokona a vyjíde Jákob ven, přišel jest Ezau Gn27,31 a vařené krmě z lovu přinesl otci řka: Vstaň, otče mój, a jez z lovu syna tvého, ať by mi požehnala duše tvá. Gn27,32 I řekl jest jemu Izák: I kto jsi ty? Jenž odpovědě: Já jsem syn tvój provorozený Ezau. Gn27,33 Lekl se jest Izák strachem přieliš velikým a viec, než móž věřeno býti, divě se vece: Ktož tehdy jest ten, jenž nedávno popadený lov přinesl mi a jedl sem ze všech věcí, dřieve nežlis ty přišel? I požehnal sem jemu a bude požehnaný. Gn27,34 Uslyšav Ezau řeči otcovy, zařva křikem velikým a užas se vece: Požehnaj také i mně, otče mój. Gn27,35 Jenž vece: Přišel jest bratr tvój lstivě a vzal požehnánie tvé. Gn27,36 A on připovědě: Spravedlivě nazváno jest jméno jeho Jákob, neb aj již podruhé potlačil jest mě. Prvorozenie má dřieve vzal a nynie druhé tajně uchvátil požehnánie mé. A opět k otci vece: Zdalis nezachoval i mně požehnánie? Gn27,37 Odpověděl jest Izák: Pánem tvým jeho sem ustavil a všecky bratry jeho služebnosti jeho sem podrobil, nad obilím a vínem ustavil sem ho. A tobě potom, synu mój, viece co učiním? Gn27,38 Jemužto Ezau vece: Zdali jedno, vece, požehnánie toliko máš, otče, a mě také, prosím, aby požehnal. Když velikú žalostí plakáše, Gn27,39 hnut jsa Izák, řekl jest k němu: V tučnosti země a v rose nebeské Gn27,40 bude požehnánie tvé. Živ budeš mečem a bratru tvému slúžiti budeš. A čas přijde, když vyrazíš a rozviežeš jeho jho s šíjí tvých. Gn27,41 Protož nenávidieše vždycky Ezau Jákoba pro požehnánie, kterýmž požehnal bieše jemu otec, a řekl jest v srdci svém: Přijdú dnové žalosti otce mého, že zabiem Jákoba, bratra mého. Gn27,42 I povědieny sú ty věci Rebece a ona poslavši a povolavši Jákoba, syna svého, řekla jest k němu: Aj Ezau, bratr tvój, hrozí, aby tě zabil. Gn27,43 Protož nynie slyš, synu, hlas mój a povstana utec k Labanovi, bratru mému, do Charam Gn27,44 a budeš přebývati s ním, ažť se upokojí prchlivost bratra tvého Gn27,45 a přestane rozhněvánie jeho a zapomane těch věcí, kteréžs učinil proti němu. Potom pošli a přivedu tě odonavád sem. Proč bych osiřela obú synú v jeden deň? Gn27,46 Řekla jest také Rebeka k Izákovi: Stýská mi se životu mému pro dcery Eth.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).