III. Smutné takové pády Bůh dopouští jiným, zvlášť těhotným ženám pro výstrahu, aby slyšíce o takových nešťastných příhodách, časně a pobožně se k porodu hotovily, z hříchů svých pokání činily, za odpuštění jich žádaly, život a obcování své napravily a odřeknouce se všelijakých světských žádostí, k smrti se připravovaly, pomýšlejíce sobě, že co se této nebo jiné ženě počestně stalo, že se i jim státi může. Neříkej žádná, že by pro hříchy nějaké veliké tuto neb druhou Bůh ztrestal, neklaď sebe za pobožnější, ale viz, co Pán Kristus o Galilejských obětujících řekl, které[aw]které] ktere Pilát ukrutně zbil tak, že krev jejich se krví obětí[ax]obětí] oběti jejich smísil řka: Co mníte, že tito Galilejští[ay]Galilejští] Galelegſſtí byli největší hříšníci, že takové věci trpěli? Nikoli, pravímť vám. Nýbrž nebudete-li i vy pokání činiti, všickni podobně zahynete. Lidé mnozí, když při jiných i pobožných metličky boží vidí, velice bloudí, když je za nějaké veliké hříšníky soudí, čehož se do[27]číslo strany rukopisustalo Davidovi v jeho nemoci, Jobovi v jeho hrozných pokušeních, onomu od narození slepému v jeho trápeních (Jan 9). A svatému Pavlu v jeho soužení a příhodě (Skut. 28). Ješto to jest jisté, že Bůh častokrát bezbožným, jako onomu bohatci, štěstí dává, pobožných pak, jako onoho Lazara, v trápeních nechává.

IV. Přepouští Bůh smrt na rodičky pobožné, aby v pobožném[az]pobožném] pobožnem Boha vzývání zemrouce, oči jejich neviděly následujících zlých věcí, které Bůh na dům jejich, rodinu neb celou vlast přepustiti míní. Té[ba]Té] Te věci za důvod jest svatá Ráchel, která při porodu umřela, umřela na cestě, když k Betlemu šli, v kterémžto městě Betlemě potom po letech tisíci a sedmi stech Pán Kristus se narodil, umřela pak, aby na se bíd těžších nedočkala, odsud vytržena jest, aby se nedívala na křivdu, kterou synu jejímu Jozefovi bratří jeho ukrutní a nelítostiví učinili, aby neviděla a neslyšela o jeho do jámy uvržení, prodání[bb]prodání] prodáni a