[460r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejest v vás královstvie božie. Mt12,29 Anebo kterak móže kto vjíti do domu silného a orudie jeho rozebrati, leč prvé přivázal by silného, a tehda dóm jeho rozbéře? Mt12,30 Ktož nenie se mnú, proti mně jest, a ktož nehromaždí se mnú, rozptyluje. Mt12,31 Protož pravím vám, každý hřiech a rúhanie odpuštěno bude lidem, ducha pak rúhanie nebude odpuštěno. Mt12,32 A ktož kolivěk řekl by slovo proti synu člověka, odpuštěno bude jemu. Ktož pak řekl by slovo[91]slovo] navíc oproti lat. proti duchu svatému, nebude odpuštěno jemu ani na tomto světě, ani na budúciem. Mt12,33 Nebo čiňte strom dobrý a ovoce jeho dobré, anebo čiňte strom zlý a ovoce jeho zlé, neboť zajisté z ovoce poznán bývá strom. Mt12,34 Porozenie vřěteničie, kterak móžete dobré mluviti, když byli byšte zlí? […]text doplněný editorem[92]…] ex abundantia enim cordis os loquitur lat. Mt12,35 Dobrý člověk z dobrého pokladu vynášie dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynášie zlé. Mt12,36 Pravím pak vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluvili by lidé, dadie počet z něho v den súdný. Mt12,37 Nebo z slov tvých uspravedlněn budeš a z slov tvých potupen budeš.“

Mt12,38 Tehda odpověděli sú jemu někteří z mistróv a zákonníkóv řkúce: „Mistře, chceme od tebe znamenie viděti.“ Mt12,39 Jenž odpověděv vece jim: „Pokolenie křivé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude dáno jemu, jediné znamenie Jonáše proroka. Mt12,40 Nebo jakož byl jest Jonáš v břiše velrybovém tři dni a tři noci, tak bude syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. Mt12,41 Mužie ninivitští vstanú v súdu s pokolením tiemto a potupie je, nebo pokánie činili sú v kázaní Jonášovu, a aj, viece nežli Jonáš tento. Mt12,42 Královna polednie vstane v súdu s pokolením tiemto a potupí je, nebo přišla jest od končin země slyšeti múdrost Šalomúnovu, a aj, viece nežli Šalomún tento. Mt12,43 Když pak nečistý duch vyšel by od člověka, chodí po miestech suchých hledaje odpočinutie, a nenalézá. Mt12,44 Tehda [b]označení sloupceřieká: Navrátím sě do domu mého, odkud vyšel sem. A přijda nalézá jej prázdný a chvoštišti učištěný a okrášlený. Mt12,45 Tehda jde, a přijma s sebú sedm jiných duchóv horších sebe a vejdúce, bydlé tu; a bývají poslednie člověka toho horšie prvních. Takť bude i pokolení tomuto najhoršiemu.

Mt12,46 Ještě jeho mluvícieho k zástupóm, aj, máti jeho a bratřie jeho stojiechu vně, hledajíce mluviti jemu. Mt12,47 Řekl jest pak jemu některý: „Aj, máti tvá a bratřie tvoji vně stojie hledajíce tebe.“ Mt12,48 A on odpověděv řkúciemu sobě, vece: „Která jest máti má a kteří sú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztieh ruku na učedlníky své, řekl jest: „Aj, máti má a bratřie moji, Mt12,50 nebo ktož kolivěk činil by vóli otcě mého, kterýž v nebesiech jest, ten mój bratr, sestra i máti jest.“

XIII.

Mt13,1 V tom dni vyšed Ježíš z domu, sedieše podlé moře. Mt13,2 A shromaždili sú se k němu zástupové mnozí, tak že na lodíčku vstúpiv, seděl by, a vešken zástup stáše na břehu. Mt13,3 A mluvil jest jim mnohé v příslovích a řka: „Aj, vyšel jest, kterýž rosievá, rosievati semene svého[93]semene svého] navíc oproti lat., + semen suum var.; srov. L 8,5. Mt13,4 A když rosievá, některá padla sú podlé cesty, a přišli sú ptáci nebeští a snědli sú je. Mt13,5 Jiná pak padla sú na skalné, kdež nemějiechu země mnohé, a ihned vzešla sú, nebo nemějiechu hlubokosti země. Mt13,6 Slunce pak vzešlého, uvadla sú, a že nemějiechu kořene, uschla sú. Mt13,7 Jiná pak padla sú v trní, a vzrostlo jest trnie a potlačilo jest je. Mt13,8 Jiná pak padla sú v zemi dobrú a dáváchu užitek, jiné stý, jiné šestdesátý, jiné třidcátý. Mt13,9 Ktož má uši k slyšení, slyš.“

Mt13,10 A přistúpivše učedlníci, řekli sú jemu: „Proč v příslovích mluvíš jim?“ Mt13,11 Jenž odpověděv vece jim: „Nebo vám dáno jest znáti tajemstvie královstvie nebeského, jim pak nenie dáno. Mt13,12 Nebo ktož má, dáno bude jemu a rozhojnie sě, ktož pak nemá, i což má, odjato bude od něho. Mt13,13 Protož v příslovích mluvím jim, že vidúce nevidie a slyšiece