[460v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceneslyšie ani rozumějí, Mt13,14 aby naplněno bylo v nich proročstvie Izaiáše řkúcieho: Sluchem slyšeti budete, a neurozumiete, a vidúce viděti budete, a neuzříte. Mt13,15 Nebo roztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli sú a oči svoji zavřeli sú, aby někdy očima viděli a ušima slyšeli a srdcem rozuměli by a obrátili by [se]text doplněný editorem, abych uzdravil je. Mt13,16 Vaše pak oči blaženie, jenž vidíta, a uši vaši, jenž slyšíta. Mt13,17 Zajisté pravím vám, že mnozí prorokové a spravedliví žádali sú viděti, což vy[94]vy] navíc oproti lat., + vos var. vidíte, a neviděli sú, a slyšeti, což slyšíte, a neslyšeli sú.“
Mt13,18 „Vy pak slyšte příslovie rozsievajícieho. Mt13,19 Všeliký, kterýž slyší slovo královstvie, a nerozumie, přicházie zlý a pochvacuje, což vsěto jest v srdci jeho: tentoť jest, jenž podlé cesty vsět jest. Mt13,20 Kterýž pak na skálu vsět jest, tenť jest, kterýž slovo božie[95]božie] navíc oproti lat., + dei var. slyší a ihned s radostí přijímá je. Mt13,21 Nemá pak kořene v sobě, ale jest časný, učiněného pak trápenie a protivenstvie, pro slovo ihned horší sě. Mt13,22 Ktož pak vsět jest v trní, tenť jest, jenž slovo božie slyší, a pečlivost světa tohoto a zklamánie bohatstvie utlačuje slovo, a bez užitka učiněn bude. Mt13,23 Ktož pak vsět jest v zemi dobré, tenť jest, jenž slyší slovo a rozumie a užitek přinášie a činí zajisté jiné stý, jiné pak šedesátý, ale jiné třidcátý.“
Mt13,24 Jiné příslovie vypověděl jest jim řka: „Podobno učiněno jest královstvie nebeské člověku, kterýž rozsievá dobré siemě na rolí své. Mt13,25 Když pak spali by lidé, přišel jest nepřietel jeho a svrchu vsěl jest kúkol prostřed pšenice a odšel jest. Mt13,26 Když pak vzrostla bieše zelina a užitek učinila by, tehda zjevili sú sě i kúkolové. Mt13,27 Přistúpivše pak sluhy otcě čelednieho, řekly sú jemu: Pane, však dobré siemě sěl si na rolí tvé, protož odkud má sě kúkol? Mt13,28 I vece jim: Nepřietel člověk to učinil jest. Sluhy pak řekly sú jemu: Chceš li, jdeme a sbierá[b]označení sloupceme je. Mt13,29 A vece: Ne. Abyšte snad sbierajíce kúkole vykořenili[96]vykořenili] wykoṙenili byſſte rkp. spolu s nimi i pšenici. Mt13,30 Nechajte obojieho ruosti až do žni a v času žni diem žencóm: Vezměte najprvé kúkole a svěžte je v snopky k spálení. Pšenici pak shromažděte do stodoly mé.“
Mt13,31 Jiné pak příslovie vypověděl jest jim řka: „Podobné jest královstvie nebeské k zrnu horčičnému, kteréž vezma člověk, vsěl jest na rolí své, Mt13,32 kteréž najmenšie jest zajisté všech sěmen, když pak vzrostlo by, většie jest všech zelin. A bývá strom, tak aby ptáci nebeští přišli a bydlili by na větví jeho.“ Mt13,33 Jiné příslovie mluvil jest jim řka: „Podobné jest královstvie nebeské kvasu, kterýž vzatý žena skryla jest v múky měřiciech třech, doniž nevzkysalo by všecko.“ Mt13,34 Toto všecko mluvil jest Ježíš v příslovích k zástupóm a bez přísloví nemluvieše jim, Mt13,35 aby naplnilo sě, což řečeno jest skrze proroka řkúcieho: Otevru v příslovích usta má a vyřknu skryté od ustavenie světa.
Mt13,36 Tehda pustiv zástupy, přišel jest do domu. A přistúpili sú k němu učedlníci jeho řkúce: „Vylož nám příslovie kúkolóv rolé.“ Mt13,37 Jenž odpověděv vece[97]vece] + illis lat., nemá var.: „Kterýž rosievá siemě dobré, jest syn člověka. Mt13,38 Rolé pak jest svět. Dobré pak siemě, tiť sú synové královstvie, kúkolové pak sú synové zlosynové. Mt13,39 Nepřietel pak, kterýž rozsievá je, jest diábel. Žeň pak skonánie světa jest. Ženci pak anjelé sú. Mt13,40 Protož jakožto sbieráni bývají kúkolové a ohněm spáleni bývají, takť bude v skonání světa. Mt13,41 Pošleť syn člověka anjely, a sberú z královstvie jeho všecka pohoršenie i ty, kteříž činie nepravost, Mt13,42 a vpustie je do peci ohně, tuť bude pláč a škřípenie zubóv. Mt13,43 Tehda spravedliví stkvieti sě budú jakožto slunce v království otce jejich. Ktož má uši k slyšení, slyš.“
Mt13,44 „Podobné jest královstvie nebeské pokladu skrytému v rolí, jejžto kterýž