Beth[459v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesaido! Nebo by v Tyru a v Sidoně učiněny byly by moci, kteréž učiněny sú v vás, dávno v žíni a popele pokánie činili by byli. Mt11,22 Avšak pravím vám, Tyrovi a Sidonu lehčejie bude v den súdu nežli vám. Mt11,23 A ty, Kafarnaum, zdali až k nebi povýšíš sě? A až do pekla sstúpíš! Nebo by v Sodomě učiněny byly moci, kteréž učiněny sú v tobě, snad zóstali by byli do tohoto dne. Mt11,24 Avšak pravím tobě[87]tobě] vobis lat., že zemi Sodomských odpustitedlnějie bude v den súdný nežli tobě.“

Mt11,25 V tom času odpověděv Ježíš, vece: „Vyznávati sě budu tobě, otče, pane nebe i země, že skryl si toto od múdrých a opatrných a zjevil si je maličkým. Mt11,26 Tak, otče, nebo tak líbezné jest bylo před tebú. Mt11,27 Všecko mně dáno jest od otce mého. A žádný neznal jest syna, jediné otec, ani otcě kto znal jest, jediné syn, a komu syn chtěl by zjeviti. Mt11,28 Poďte ke mně všickni, kteříž pracujete a obtieženi ste, a já posílím vás. Mt11,29 Vezměte jho mé na vás a učte sě ode mne, nebo tichý sem a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutie dušiem vašim. Mt11,30 Nebo jho mé chutné jest a břiemě mé lehké.“

XII.

Mt12,1 V tom času šel jest Ježíš v svátek po osění. Učedlníci pak jeho lačnějíce počeli sú trhati klasóv a jiesti. Mt12,2 Zákonníci pak uzřevše, řekli sú jemu: „Aj, učedlníci tvoji činie, což neslušie jim činiti v svátky.“ Mt12,3 A on vece jim: „Zdali nečtli ste, co učinil by David, když lačněl jest, a kteříž s ním biechu, Mt12,4 když všel jest do domu božieho a chleby předloženie jedl jest, kterýchž neslušieše jemu jiesti ani těm, kteříž s ním biechu, jediné samým kněžím? Mt12,5 Anebo nečtli ste v zákoně, že v svátky kněžie v chrámě svátek porušují, a bez hřiechu jsú? Mt12,6 Pravím pak vám, že chrámu větší jest tento. Mt12,7 Byšte pak věděli, coť jest: Milosrdenstvie chci, a ne oběti, nikda nepotupili byšte nevinných. Mt12,8 Neboť pán jest syn člověka také i svátku.“

[b]označení sloupceMt12,9 A když odtud šel bieše, přišel jest do sboru jejich. Mt12,10 A aj, člověk, ruku maje suchú, a otázáchu jeho řkúce: „Slušie li v svátek uzdravovati?“, aby obžalovali jeho. Mt12,11 On pak vece jim: „Který bude z vás člověk, jenž má jednu ovci, a když vpadla by v svátky do jámy, však vzdvihne a držeti bude ji? Mt12,12 Čím viece lepší jest člověk ovce? A tak slušie v svátky dobře činiti.“ Mt12,13 Tehda vece člověku: „Ztiehni ruku tvú.“ A ztiehl jest a navrácena jest zdraví jakožto i druhá. Mt12,14 Vyšedše pak zákonníci radu činiechu proti němu, kterak jeho zatratili by. Mt12,15 Ježíš pak věda, odšel jest odtud; a následovali sú jeho mnozí a uzdravil jest je všecky. Mt12,16 A přikázal jest jim, aby zjevna jeho nečinili, Mt12,17 aby naplnilo sě, což řečeno jest skrze Izaiáše proroka řkúcieho: Mt12,18 Aj, dietě mé vyvolené[88]vyvolené] navíc oproti lat., + electus var., kteréž vyvolil sem, milý mój, v němž dobře líbilo sě jest duši mé. Položím na něho ducha mého a súd v pohanech zvěstuje, Mt12,19 nebude svářiti sě ani křičeti bude ani kto na širokostech uslyší hlasu jeho. Mt12,20 Třti klácené nezlámá a lnu dýmícieho neuhasí, doniž nevyvrže k vítězství súdu, Mt12,21 a ve jméno jeho pohané úfati budú.

Mt12,22 Tehda podán jest jemu diábelstvie mající, slepý a němý, a uzdravil jest jeho, tak že mluvil by a viděl by. Mt12,23 A užasechu sě všickni zástupové a praviechu: „Zdali tento jest syn Davidóv?“ Mt12,24 Zákonníci pak slyšiece praviechu: „Tento nevymietá diábelstvie, jediné v Belzebubovi, kniežeti diábelství.“ Mt12,25 Ježíš pak vece[89]vece] navíc oproti lat., věda myšlenie jich, řekl jest jim: „Všeliké královstvie rozdělené proti sobě opuštěno bude a každé město neb dóm rozdělený proti sobě nestane. Mt12,26 A když diábel diábla vymietá, proti sobě rozdělen jest, kterak[90]kterak] + ergo lat., nemá var. stane královstvie jeho? Mt12,27 A když já v Belzebubovi vymietám diábelstvie, synové vaši v kom vymietají? Protož oni súdce vaši budú. Mt12,28 A když pak já v duchu božiem vymietám diábelstvie, tehda přišlo