[6v]číslo strany rukopisuvymučím, že mě tomu rozuměti naučíš!“
V tu dobu velikém hněvem káza svatého Ondřeje v žaláři zamknúti a nazítřé, na súdě se posadiv, svatého Ondřeje[dg]Ondřeje] Ondrzegie vyvésti kázav, poče[dh]poče] poczie jeho bezděčiti, aby modlám obět vzdal. Pakli by toho učiniti nechtěl, křížem a velmi mnoho mukami hroziti poče. Svatý Ondřej povědě a řka: „Cožť se koli zdá najtěžšieho utrpenie, to sobě vymysl a tiem budu mému králi vděčnějí a vzácnějí, čím pro jeho svaté jméno muky viece trpěti budu silně v tu hodinu.“ Káza jej Egeas dvanádceti člověkóm bíti a tak zbita, za ruce i za nohy na kříži rozvázati, aby tak v prodlení života jemu bolesti přibývalo. A když svatého Ondřeje k kříži povedú, sběhše se lidé, počechu řéci: „Nevinná jeho krev beze všie příčiny jest odsúzena. V tu dobu svatý Ondřej poče lidi prositi, aby jemu v jeho mučení nepřekáželi. A když svatý Ondřej uzře zdaleka kříž sobě připravený, pokorně se[di]se] ſie pokloniv, vece: „Chvála tobě buď, svatý kříži, ježto s tělem Jezu Kristovým posvěcen a jeho svatými údy jako drahým kamením okrášlen. S radostí bezpečně jdu k tobě, tak aby ty mě vesele přijal, svatý kříži, sluhu jeho, jenžto jest pněl na tobě. Ó, předobrý sv. kříži, jenžto jsi od židuov[3]v Pasionále kališnickém je: od úduov Spasitele našeho krásu přijal. Jehožto sem dávno žádal, snažně miloval, bez přestánie hledal, a již sem žádostivú myslí sobě připravil. Vezmiž mě, odluč[dj]odluč] otlucž mě od lidí, vratiž mě mému mistru Jezu Kristovi, ať mě skrze tě přijme ten, jenžtoť mě skrze tě vykúpil.“ To řekl svatý Ondřej, svlekl rúcho s sebe i dal těm katóm, jenžto jeho mučiechu. A ti, vzdvihše[dk]vzdvihše] wzdiwſſe jej na kříž vzpěli, na němžto tak strašně vise[dl]vise] wiſie, dva dny živ ostal, dvamezctma tisícóm lidem, jenžto se byli okolo něho zběhli, Božie slovo kázal. V tu hodinu počechu lidé mluviti, hroziec a chtiec Egea zabiti a řkúce, než člověka svatého milostivého i pokorného nesprávem by měl zahubiti. Toho se Egeas
