vymučím, že mě tomu rozuměti naučíš!“
V tu dobu velikém hněvem káza svatého Ondřeje v žaláři zamknúti a nazítřé, na súdě se posadiv, svatého Ondřeje vyvésti kázav, poče jeho bezděčiti, aby modlám obět vzdal. Pakli by toho učiniti nechtěl, křížem a velmi mnoho mukami hroziti poče. Svatý Ondřej povědě a řka: „Cožť se koli zdá najtěžšieho utrpenie, to sobě vymysl a tiem budu mému králi vděčnějí a vzácnějí, čím pro jeho svaté jméno muky viece trpěti budu silně v tu hodinu.“ Káza jej Egeas dvanádceti člověkóm bíti a tak zbita, za ruce i za nohy na kříži rozvázati, aby tak v prodlení života jemu bolesti přibývalo. A když svatého Ondřeje k kříži povedú, sběhše se lidé, počechu řéci: „Nevinná jeho krev beze všie příčiny jest odsúzena. V tu dobu svatý Ondřej poče lidi prositi, aby jemu v jeho mučení nepřekáželi. A když svatý Ondřej uzře zdaleka kříž sobě připravený, pokorně se pokloniv, vece: „Chvála tobě buď, svatý kříži, ježto s tělem Jezu Kristovým posvěcen a jeho svatými údy jako drahým kamením okrášlen. S radostí bezpečně jdu k tobě, tak aby ty mě vesele přijal, svatý kříži, sluhu jeho, jenžto jest pněl na tobě. Ó, předobrý sv. kříži, jenžto jsi od židuov Spasitele našeho krásu přijal. Jehožto sem dávno žádal, snažně miloval, bez přestánie hledal, a již sem žádostivú myslí sobě připravil. Vezmiž mě, odluč mě od lidí, vratiž mě mému mistru Jezu Kristovi, ať mě skrze tě přijme ten, jenžtoť mě skrze tě vykúpil.“ To řekl svatý Ondřej, svlekl rúcho s sebe i dal těm katóm, jenžto jeho mučiechu. A ti, vzdvihše jej na kříž vzpěli, na němžto tak strašně vise, dva dny živ ostal, dvamezctma tisícóm lidem, jenžto se byli okolo něho zběhli, Božie slovo kázal. V tu hodinu počechu lidé mluviti, hroziec a chtiec Egea zabiti a řkúce, než člověka svatého milostivého i pokorného nesprávem by měl zahubiti. Toho se Egeas
