[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[210r]číslo strany rukopisukřivě nepřísahal, aby mne nikda neostával.“ K tomu Ciprianus odpovědě: „Tě i všicku tvú moc potupuje zamítám a tvých se všech diáblův odpoviedám a znamením spasitedlným svatého kříže[eku]kříže] krzyžie se tebe odžehnám.“ A jakž to Ciprián vece, tak diábel, velmi se zahanbiv, od něho zplanul a pryč zašel[ekv]zašel] žaſſel.

Tehda Ciprián, s velikým skrúšením se odtad vzdvih, šel k biskupu. Jehožto biskup uzřev, za to maje, by proto přišel, aby svými čáry křesťanstvo v blud uvedl, promluvi k němu a řka: „Měj na tom dosti, Cipriáne, jenž mnoho sprostné lidi z[ekw]z] zſ pravé cesty svodíš[ekx]svodíš] zſwodiſs. Ale obce křesťanské přemoci nemůžeš, neb tak jest silná moc Jezu Kristova, že proti ní nižádný svítěziti nemůže.“ K němužto Ciprián vece: „Jist jsem tiem, že jest nepřemožená moc Jezu Kristova[eky]Kristova] kyſtowa, a tak sem přišel, že tebe proším, aby mě pokřtil[ekz]pokřtil] pokrzyl.“ A když svatý křest přijal, tak v svatých činech slavně prospěl, že po toho[ela]toho] ttoho biskupa smrti biskupem učiněn. A v tom biskupství jsa, svatú Justinu v duchovním stavu nad mnostvím pannami starostú učinil. A tak Bohu slúže, kdež které jaté svaté mučedlníky přezvěděl, jim utěšené listy slal, jich u vieře potvrzuje a jim věčnú otplatu od Boha slibuje.

Těch časův bieše v té vlasti vejvoda, knieže[elb]knieže] Kniežie slovutné[elc]slovutné] ſlowuotne. Ten zvěděv divnú pomluvu o svatém Cipriánovi a o svaté Justině, kázal je[eld]je] gie před se[ele]se] czſe přivésti. A tu jich otázal, chtie li se jeho bohóm modliti. K tomu ona odpověděšta: „Učiň z nás, cožť tobě libo, od křesťanské viery nikterakž neodstúpíme.“ To vejvoda uslyšev, kázal, velikú pánev vosku a smoly a rozličného tuku připraviec, svatého Cipriána a svatú Justinu v tu pánev vsaditi a velikej oheň učiníc, je pražiti. A když jim ta horkost nic neuškodila, přistúpiv jeden kněz pohanský, přimluviv se a řka: „Nechať já před pánví postojím a uzříš[elf]uzříš] vrzieš, vévodo, večas[elg]večas] wecžaſs, žeť jich moc přemohu.“ A když se[elh]se] ſie

X
ekukříže] krzyžie
ekvzašel] žaſſel
ekwz] zſ
ekxsvodíš] zſwodiſs
ekyKristova] kyſtowa
ekzpokřtil] pokrzyl
elatoho] ttoho
elbknieže] Kniežie
elcslovutné] ſlowuotne
eldje] gie
elese] czſe
elfuzříš] vrzieš
elgvečas] wecžaſs
elhse] ſie
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).