„Pros sobě znamenie od Hospodina.“ A když v své rozpači znamenie prositi nechtěl, tehda jest jemu odpověděno: „Aj toť, vám dám znamenie, tehdy bude lid vysvobozen z roboty asyrských násilníkuov, totiž zlých diábluov, když dievka počne i porodí syna.“ A to se v této duostojné děvici naplnilo. Protož jí anděl duostojně mohl řéci: „Požehnaná ty mezi ženami.“ Tu také praví mistr Jakub od svatého Viktora: „Dobře řekl anděl, požehnaná ty mezi ženami, totiž nade vše ženy, nebo s ty paní andělská, mistryně apoštolská, naučedlnice všech patriarch i prorokuov, silná pokora všech svatých mučedlníkuov, veliká útěcha všech svatých zpovědlníkuov, příklad, zběradlo všech svatých děvic. Ty s poklad u Boha Otce na věky chovaný, ty s schrána Ducha sv., ty s Boží múdrostí zvolená mátě, ty s všeho nebeského královstvie slavná okrasa, ty s všech svatých přepovýšená koruna, ty s všech hřéšných naděje jediná. Protož dobře je anděl řekl, požehnaná s ty mezi ženami, a již tě budú nazývati blahoslavenú všeho světa národy věkóm.“
To neznámé poselstvie, nikda neslýchané, dievka Boží od anděla slyševši, zamútila se, divieci se tak neznámému poselství, nebo, jakž to praví mistr Albert Veliký, Matka Božé umějieše všeho Starého zákona Písmo, a protož že nikdiež bieše nenalezla v Písmě takého zvěstovánie, ani kdy bieše slýchala anděla tak mluviece, protož se tomu poselství jako v úžesti divieci, mysléše, kteraké by bylo toto zvěstovánie. A v tom múdrost zvláštnie Matky Božie se znamenává, jakož praví mistr Albert, že inhed andělovi odpověděla, ale prvé o tom zvěstování pomyslila, než k němu promluvila. A to je proti mnohým dievkám drzomluvným, že neposlúchají múdrého Šalomúna, jenžto praví: „Ktož prvé řeči odpoviedá, než ji přeslyší, nemúdře činí.“ Tu také praví svatý Jeroným: „Zamútila se, totiž užasla. Neb když to je uzřela anděla v člověčí tváři, u velikém blesku a u veliké světlosti, jehožto dřieve bieše tiem činem nikda neviděla, a protož se té světlosti lekla.“ Jakž to praví evanjelista, a potom na
