„Razi tobě, na každé léto ve jmě mé svieci v kostele ofěruj. I ti, i ktož to učiní, utěšenie přijme a dobře jemu bude.“ To ona potom viec činila a na všem veliké prospěšenstvie měla.
Potom, když sv. Blažeje z žaláře vyvedše, nikakž přemluviti nemohli, kázal jej súdce, za ruce pověsiec, železnými hřebeny dráti a opět v žalář vsaditi. Tehda jedněch sedm bohobojných žen přišedše počechu jeho sv. krev po zemi zbierati. To pohané uzřevše, před súdci je přivedli, jenžto jich poče ponúceti, aby se modlám modlily. Jemužto ony odpověděchu: „Chceš li, ať se tvým bohóm modlíme, kaž je k jezeru přinésti, ať jim tváří omyjem a jim se s poctivostí pomodlíme.“ To súdce uslyšev, velmi vesel byl a ihned své modly k jezeru přinésti kázal. Tehda ty ženy sv. pochopivše ty modly v jezero uvrhly a řkúce: „To uzříme, jsú li toto praví bohové.“ To súdce uslyšev, velmi se rozhněvav na své sluhy, poče volati a řka: „Proč jste našich bohuov nedrželi, aby u vodu nebyli uvrženi?“ K tomu oni odpověděchu: „Lstivě mezi sebú tyto ženy pomluvivše, naše bohy v jezero uvrhly.“ K tomu ty sv. ženy odpověděchu: „By to byli praví bohové, byli by se toho ostřéhli, převědúc, co jsme jim chtěly učiniti.“ Z té se řeči súdce rozhněvav, káza olovo rozškvařiti a sedm košil brněných v uohni rozhřených s jedné strany položiti a z druhé strany sedm košil z plátna krásných kázal učiniti. A když se to vše stalo, dal jim súdce na vuoli, které by sobě chtěly voliti košile, horúcé li, čili plátenné. Tehda jedna z nich vystúpivši, a ta dva malá syny mějieše, s jasnú myslí dvě košili plátennie pochopivše v uoheň vrhla. A v túž hodinu jejie dva syny, přistúpivše k ní, vecešta: „Neostavuj nás po sobě, milá matko. Jakež jsi nás věrně vychovala, takež nám k nebeskému příbytku pomoz.“ V tu dobu kázal ty sv. ženy, za ruce pověsiec, železnými hřebeny dráti. A když v těch mukách bez přestánie hroznú bolest trpiechu, anděl Boží, přišed z nebes k nim, jich posilnil a řka: „Nebojte se, nebť po malé hodině věčnú odplatu vezmete.“ Zatiem súdce kázal je v uoheň umetati, ale Boží mocí nic jim oheň neškodil. Jimžto súdce vece:
