velikú chválu vzdávali.
A když tak v město s lidmi jdieše, ponesú jednu ženu mrtvú, té bylo jméno Družiena, ta byla veliká přietelnice sv. Jana a jeho zase navrácenie vždy velmi žádala. V tu hodinu její přietelé, k sv. Janu přistúpivše, řekli: „Sv. otče Jene, toť neseme tělo tvé služebnice, ješto je vždy tvé milosti byla poslušna, a ny všecky krmieše a tvého zase přijitie s velikú žalostí čekala, často řékajíc: ‚Abych já, ještě než umru, mého apoštola uzřela.‘ A toť si přišel, a na tebe již viděti nemuož.“ V tu dobu sv. Jan káza nosidla s mrtvým tělem na zemi postaviti a tak stoje, na tom miestě vece: „Hospodin muoj Ihesus Christus, ten tě vzkřes, Družieno, vstaň a jdi domuov, učiniž mi pokrm.“ A jakožto brzo vece, tak ona inhed z mrtvých vstavši, spěšně domuov pojide, chtiec snažně učiniti, což jie apoštol rozkázal, jako by ne z mrtvých vstala, ale jako by ze sna probuzena byla. Potom nazajtřie jeden mudřec jménem Kraton, ten na tři sta lidí sebrav, jal se jim kázati, kterak tento svět správně má všelikým člověkem potupen býti. Proněžto pozvav k sobě dvú bohatú bratřencí, kázal jima vše své zbožie prodadúc, drahého kamenie nakúpiti a přede všemi lidmi to kamenie ztlúci. Tehdy, když Boží náhodú sv. Jan tudy jda se stavil i pozval k sobě toho mudrce Kratona, k němužto promluvil a řka: „Kterú toho odplatu máš, že s těma mládencoma zbíti drahé kamenie kázal? Ale by byli mezi chudé pro Buoh rozdali. Jakožto jest Hospodin jednomu ve Čtení řekl: ‚Chceš li svrchovaným býti, jdi, prodaj vše, což máš, dajž chudým.‘“ K němužto Kraton mudřec vece: „Jest li pravý Buoh mistr tvuoj, Jezus, a chce tomu, aby toto kamenie bylo prodáno a mezi chudé rozdáno, učiniž to, ať toto kamenie opět celo bude.“ Tehdy sv. Jan, vzem to zetřené kamenie, Bohu se pomodlil a inhed to drahé kamenie tak jako dřiev celo bude. Proněžto ten mudřec Kraton a ta dva mladečky v Buoh sú uvěřili a to kamenie prodavše mezi
