učinili, křivé svědky proti němu vyvedli, by proti Bohu křivú řeč mluvil a Mojžiešovi se protivil a Starého zákona práva tupil. A když tu naň svědčiechu, všickni, ješto na tom súdě sediechu, na svatého Štěpána vzezřevše, uzřechu tvář jeho jako tvář andělskú a tu se svatý Štěpán s Boží pomocí ve všem omluvil. To židé uzřevše, že nad ním svítěziti nemohú, třetí boj proti němu zpodjeli, aby jej asa s mučením, trýžněním přemohli. To uznamenav svatý Štěpán, jich podlé svatého Čtenie přikázanie potresktal a řka: „Tvrdohlaví lidé nečistého srdce a uší nepravého poslúchanie, vy ste se vždy Duchu protivili, jakež otcové vaši, takež i vy.“ To oni uslyševše, netolik se polepšivše, ale v svých srdcích se viece rozdráživše, zuby naň skřípiechu a inhed jej před město vyvedše, s sebe své pláště i rúcho snímáše před tiem jinochem, jenž tehdy Saulus slovieše a potom nazván svatý Pavel, svého rúcha v stráž položivše, počechu svatého Štěpána všickni kamenovati. Ten tehdy nenávistný úmysl proti křesťanuom svatý Pavel jmějieše, že netoliko svatého Štěpána svýma rukama kamenovati chtěl, ale všem rúcha ostřiehal, aby všech nemilostivě je kamenovati ponúkal.
Tu praví sv. Augustin, že v tu hodinu sv. Štěpán za svatého Pavla obrácenie Bohu prosbu učinil. Proněžto praví sv. Augustin, by se byl svatý Štěpán Bohu nepomodlil, svatá cierkev byla by svatého Pavla neměla. A když tak všickni nemilostivě svatého Štěpána kamenováchu, tehdy sv. Štěpán poče krále nebeského vzývati a řka: „Hospodine, Ježíši milý, nepostavuj jim této zlosti za hřéch.“ A to je poklek, tak za své nepřátely, velmi velikým hlasem křiče, Hospodina prosil. V tu dobu poče také sv. Štěpán Hospodina vzývati a řka: „Hospodine, Ježíši, rač přijieti duši mú.“ Na tom se je sv. Štěpán svého Spasitele příklada držal, že duši svú Bohu poručil a za své nepřátely
