Vyhledávání (skrýt)

[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<186v187r187v188r188v189r189v190r190v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

učedlníky, bral se s nimi do té vlasti, ješto Afrika slove. A tu, kdež byli v tom městě, jenžto římská řeka Tiberis jménem v moře vplývala, tu jeho matka skončala jest. Po jejiežto smrti Augustin do své přirozené vlasti se vrátil, Bohu se snažně modle a své tělo puostem trudě, rozličné knihy psáše a neučené milostivě učieše. Jehožto slovutné mistrovstvo a svatých obyčejův příklad Valerius, biskup iponenský, svatému Augustinu k sobě přijíti kázal a jeho v svém kostele knězem učiniti. A skůro potom svatý Augustin klášter učinil, v němžto podlé stavu apoštolského, z žákovstvem Bohu slúže, bydlel. A potom v iponenském biskupství, jakžkolivěk nerad, biskupem učiněn. Protož často sám o sobě řiekal: „V ničemž tak velmi Hospodina, na se hněvajíce, nečiji jako v tom, že mě, neduostojného, u vyšší úřad svaté cierkve povýšil jest.“ Tak byl také veliké pokory sv. Augustin i tak svatého svědomie, že netoliko velikých, ale i najmenších hřiechuov až i toho, ješto z dětinstva z dětmi na vardu hraje, školu zmeškával, zpoviedal se. A toho také, že někdy z stola chleba ukradna dětem dal a ješto básní rád poslúchal a i z toho, že jsa šestnáste let vstáři, z jednoho dřeva hrušky krada jedl. A když Augustin, Ducha svatého osviecením rozličné kniehy skládaje, mnoho pracováše, tehda za jeho časuov po Božiem narození po čtyřech stech a čtyřidceti letech jedni lidé, ješto Vandali sluli, mocně do těch vlastí přitáhše, spálili a [vše]text doplněný editorem zbořili, až i to město, v němžto svatý Augustin biskupem byl, mocně oblehše, zkazili i zrušili, nižádnému neodpustili, ani ženám, ani dětem, ani starým, ani mladým, všecky tepúce. V nichžto zámutciech zvláště svatý Augustin vida, ani někteří zbiti, někteří zahnáni, kostelové opuštěni, za obyčej plakáše. A v tom pláči pozvav k sobě své duchovní bratří, k nim promluvil a řka: „Aj toť, bratřie má milá, prosil sem na Hospodinu, aby anebo nám z těchto

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 25 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).