[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

u[188v]číslo strany rukopisučedlníky, bral se[dto]se] ſie s nimi do té vlasti, ješto Afrika slove. A tu, kdež byli v tom městě, jenžto římská řeka[dtp]řeka] rzieka Tiberis jménem v moře vplývala, tu jeho matka skončala jest. Po jejiežto[dtq]jejiežto] giegieyžto smrti Augustin do své přirozené vlasti se[dtr]se] ſie vrátil, Bohu se[dts]se] ſie snažně modle a své tělo puostem trudě, rozličné knihy psáše a neučené milostivě učieše. Jehožto slovutné mistrovstvo a svatých obyčejův příklad Valerius, biskup iponenský, svatému Augustinu k sobě přijíti kázal a jeho v svém kostele knězem učiniti. A skůro potom svatý Augustin klášter učinil, v němžto[dtt]němžto] niežto podlé stavu apoštolského, z žákovstvem Bohu slúže, bydlel. A potom v iponenském biskupství[147]zde je omylem vytištěno: učiněn, jakžkolivěk nerad, biskupem učiněn. Protož často sám o sobě řiekal: „V ničemž tak velmi Hospodina, na se hněvajíce, nečiji jako v tom, že mě, neduostojného[dtu]neduostojného] neduoſtoynieho, u vyšší úřad[dtv]úřad] wrzad svaté cierkve povýšil jest.“ Tak byl také veliké pokory sv. Augustin i tak svatého svědomie, že netoliko velikých, ale i najmenších hřiechuov až i toho, ješto z dětinstva z dětmi na vardu hraje, školu zmeškával[dtw]zmeškával] žmeſkawal, zpoviedal se. A toho také, že někdy z stola chleba ukradna dětem dal a ješto básní rád poslúchal a i z toho, že jsa šestnáste let vstáři, z jednoho dřeva hrušky krada jedl. A když Augustin, Ducha svatého osviecením rozličné kniehy skládaje, mnoho pracováše, tehda za jeho časuov po Božiem narození po čtyřech stech a čtyřidceti letech jedni lidé, ješto Vandali sluli, mocně do těch vlastí přitáhše, spálili a [vše]text doplněný editorem zbořili, až i to město, v němžto svatý Augustin[dtx]Augustin] Aunuſtyn biskupem byl, mocně oblehše, zkazili i zrušili, nižádnému neodpustili, ani ženám, ani dětem, ani starým, ani mladým, všecky tepúce. V nichžto zámutciech[dty]zámutciech] zamucziech zvláště svatý Augustin vida, ani někteří zbiti, někteří zahnáni, kostelové opuštěni, za obyčej plakáše. A v tom pláči pozvav k sobě své duchovní bratří[dtz]bratří] bratrzie, k nim promluvil a řka: „Aj toť, bratřie má milá, prosil sem na Hospodinu, aby anebo nám z tě[189r]číslo strany rukopisuchto

X
dtose] ſie
dtpřeka] rzieka
dtqjejiežto] giegieyžto
dtrse] ſie
dtsse] ſie
dttněmžto] niežto
dtuneduostojného] neduoſtoynieho
dtvúřad] wrzad
dtwzmeškával] žmeſkawal
dtxAugustin] Aunuſtyn
dtyzámutciech] zamucziech
dtzbratří] bratrzie
147zde je omylem vytištěno: učiněn
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).