[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

k nie povědě a řka: „Muožeš li té viery, o niežto kážeš, pravým rozumem brániti?“ K tomu Maria Magdaléna odpovědě: „Hotova jsem zvláště mé viery vezdejšími divy mého milého mistra, svatého Petra, jenž v Římě přebývá, brániti, a že pravá viera jest Bohem zevena, rozličně ukázati.“ K niežto knieže i s kněžnú pověděšta: „Aj toť, tvému povědění chceme oba ve všem věřiti, můžeš li nám od tvého Boha, o němžto kážeš, syna uprositi?“ K tomu Maria Magdaléna vece: „Nenie li viece, pro to od svaté viery odlúčena nebudeta.“ To Maria Magdaléna řekši, za to Hospodina prosila i uslyšána. Ta kněžna počevši syna porodila. V ta doby knieže zamysli jeti k sv. Petru do Říma, chtě věděti, jest li tak, jakž to svatá Maria Magdaléna o svatém Petru kázala. K němužto vece kněžna jeho: „Nikterakž to nečiň, by se chtěl tam beze mne bráti. Jakž ty pryč puojdeš, tak já za tebú, a kdež ty budeš, a já vždy s tebú.“ K tomu knieže vece: „Ne tak má býti, kněžno má milá, vieš to dobře, že jsi těžká a na moři jest veliké nebezpečenstvie, snadno by mohla zahynúti, a protož doma v pokoji ostaneš a naše zbožie zpravovati budeš.“ Po té řeči kněžna nepostúpi, ale inhed na zemi plačíc padla, proséc, aby ji [s]text doplněný editorem sebú pojal. Tehda knieže, již jinak nemoha učiniti, na tom ji uslyšel. A když na cestu chtiešta, přistúpivši Maria Magdaléna, na její obú ramenú kříž učinila, aby na všie cestě diábel jim nemohl překážeti. V ten čas lodí připravivše, [s]text doplněný editorem sebú všeho dobrého nabravše a Mariji Magdaléně vše své věci poručivše, po moři do Říma pluli. Přes jednu noc a přes den na moři veliký vietr se vztrže, až se na vlnách velmi koráb metáše. Tu se všickni zamútichu a zvláště kněžna, jenžto těžká bieše, neb ji inhed bolest nadstúpi. V niežto bolesti dietě porodivši i umřela. To děťátko ručičkama čepýráše, hledaje u mateře pokrmu a žalostivě pláče. Tehda knieže, tu žalost nad sebú i nad svým dietětem vida, poče velikým hlasem, žalostivě pláče, řéci: „Běda mně,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).