A když vjide do chrámu, poče vymietati prodavače a kupce z chrámu a stoly penězoměncóv a stolice těch, kteří prodávali holubice, zpřevracel. Mc11,16 A nepřepustil, aby kto orudie jaké přenesl skrze chrám, Mc11,17 a učil je a řka: „Však psáno jest, že dóm mój duom modlitebný slúti bude všem národóm, a vy ste jej pak učinili peleší lotrovskú.“ Mc11,18 To uslyšavše kniežata kněžská a mistři, hledali sú, kterak by jej zahubili, ale báli sú se ho, nebo vešken zástup divil se učení jeho. Mc11,19 A když bieše večer, vycházel jest z města.

Mc11,20 A když sú ráno šli, uzřeli sú fík, an uschl ihned z kořen. Mc11,21 A rozpomanuv se Petr, i vece jemu: „Mistře, aj, fík, kterému si zlořečil, uschl.“ Mc11,22 A Ježíš vece jim: „Mějtež vieru boží. Mc11,23 Zajistéť vám pravím, že ktož by koli řekl této huoře: Zdvihni se a pusť se do moře, a nebude pochybovati v srdci svém, ale bude věřiti, že což koli die, aby se stalo, staneť se jemu. Mc11,24 Protož pravím vám, všecky věci, za kteréž koli modléce se prositi budete, věřte, že vezmete, a přijdúť vám. Mc11,25 A když se postavíte k modlení, odpúštějte, ač co máte proti komu, ať by i otec váš nebeský odpustil vám hřiechy vaše. Mc11,26 A pakli vy neodpustíte, anižť otec nebeský odpustí vám hřiechóv vašich.“

Mc11,27 I přišel jest opět do Jeruzaléma. A když chodieše po chrámu, přistúpili sú k němu najvyššie kněžie a mistři a starší Mc11,28 a vecechu jemu: „V které moci toto činíš? A kto jest tobě dal tu moc, aby tyto věci činil?“ Mc11,29 Tehdy Ježíš vece jim: „Otiežiť vás i já jednoho slova a odpověztež mi, a poviemť vám, v které moci tyto věci činím. Mc11,30 Křest Janóv z nebe li jest byl, čili z lidí? Odpověztež mi!“ Mc11,31 A oni mysléchu sami mezi sebú řkúce: „Dieme li: Z nebe, dieť nám: