Mc10,21 Tehdy Ježíš pohleděv na něho, zamiloval jej a řekl jemu: „Jednohoť se nedostává: Jdi, což koli máš, prodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ Mc10,22 Kterýžto zamútiv se z toho slova, i odšel jest truchle, neb jest měl mnohá vladařstvie. Mc10,23 A ohlédl se Ježíš i vece učedlníkom svým: „Kterak nesnadně, kteříž penieze mají, vejdú v královstvie božie!“ Mc10,24 Tehdy učedlníci lekli se v sloviech jeho. A Ježíš opět vece jim: „Synáčkové, kterak jest nesnadno těm, kteří úfají v penieze, vjíti do královstvie božieho! Mc10,25 Snázeť jest velblúdu skrze jehelnú dieru projíti nežli bohatému vjíti do královstvie božieho.“ Mc10,26 Kteřížto viece se divili a řekli sami mezi sebú: „I kto muož spasen býti?“ Mc10,27 A pohleděv Ježíš na ně, vece jim: „U lidí to nemožné jest, ale ne u boha, nebo všecky věci jsú možné u boha.“

Mc10,28 I die jemu Petr: „Aj, my opustili sme všecky věci a šli sme za tebú.“ Mc10,29 A Ježíš vece: „Zajisté pravímť vám, žeť nenie žádného, ješto by opustil duom nebo bratřie nebo sestry neb otce nebo máteř neb syny neb dědiny pro mě a pro slovo božie, Mc10,30 jenž by nevzal stokrát tolikéž nynie v tomto času domóv a bratróv a sestr a matek a synóv a dědin s protivenstvím a v budúciem věku život věčný. Mc10,31 A mnozíť první budú poslední a poslední první.“

Mc10,32 I biechu učedlníci na cestě vstupujíce do Jeruzaléma, a Ježíš předcházieše je i divili sú se, a jdúce za ním, báli se. A pojem dvanádcte, poče jim praviti, co se jemu má budúcieho přihoditi, Mc10,33 nebo aj, vstupujeme do Jeruzaléma a syn člověka zrazen bude kniežatóm kněžským a mistróm a starším i potupie jej na smrt a dadie jej pohanóm Mc10,34 a posmievati se jemu budú a uplijí jej i ubičují a zabijí jej, a třetí den vstaneť