[46r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceA když vjide do chrámu, poče vymietati prodavače a kupce z chrámu a stoly penězoměncóv a stolice těch, kteří prodávali holubice, zpřevracel. Mc11,16 A nepřepustil, aby kto orudie jaké[126]jaké] navíc oproti lat. přenesl skrze chrám, Mc11,17 a učil je a řka: „Však psáno jest, že dóm mój duom modlitebný slúti bude všem národóm, a vy ste jej pak učinili peleší lotrovskú.“ Mc11,18 To uslyšavše kniežata kněžská a mistři, hledali sú, kterak by jej zahubili, ale báli sú se ho, nebo vešken zástup divil se učení jeho. Mc11,19 A když bieše večer, vycházel jest z města.
Mc11,20 A když sú ráno šli, uzřeli sú fík, an uschl ihned z kořen. Mc11,21 A rozpomanuv se Petr, i vece jemu: „Mistře, aj[127]aj] an rkp., fík, kterému si zlořečil, uschl.“ Mc11,22 A[128]A] + respondens lat. Ježíš vece jim: „Mějtež vieru boží. Mc11,23 Zajistéť vám pravím, že ktož by koli řekl této huoře: Zdvihni se a pusť se do moře, a nebude pochybovati v srdci svém, ale bu[b]označení sloupcede věřiti, že což koli die, aby se stalo, staneť se jemu. Mc11,24 Protož pravím vám, všecky věci, za kteréž koli modléce se prositi budete, věřte, že vezmete, a přijdúť vám. Mc11,25 A když se postavíte k modlení, odpúštějte, ač co máte proti komu, ať by i otec váš nebeský[129]nebeský] qui in caelis est lat. odpustil vám hřiechy vaše. Mc11,26 A pakli vy neodpustíte, anižť otec[130]otec] + vester lat. nebeský[131]nebeský] qui in caelis est lat. odpustí vám hřiechóv vašich.“
Mc11,27 I přišel jest opět do Jeruzaléma. A když chodieše po chrámu, přistúpili sú k němu najvyššie kněžie a mistři a starší Mc11,28 a vecechu jemu: „V které moci toto činíš? A kto jest tobě dal tu moc, aby tyto věci činil?“ Mc11,29 Tehdy[132]Tehdy] + respondens lat. Ježíš vece jim: „Otiežiť vás i já jednoho slova a odpověztež mi, a poviemť vám, v které moci tyto věci činím. Mc11,30 Křest Janóv z nebe li jest byl, čili z lidí? Odpověztež mi!“ Mc11,31 A oni mysléchu sami mezi sebú řkúce: „Dieme li: Z nebe, dieť nám[133]nám] navíc oproti lat., + nobis var.:
