Proč ste pak nevěřili jemu? Mc11,32 Pakli dieme: Z lidí, bojíme se lidu, nebo všickni mají Jana, že jest právě prorok byl.“ Mc11,33 I odpověděvše řekli sú Ježíšovi: „Nevieme.“ A Ježíš vece jim: „Anižť já vám poviem, v které moci tyto činím.“
Kapitula XII.
Mc12,1 I počal jim mluviti v podobenstvích: „Vinnici štiepil člověk a opletl ji plotem a vykopal v ní jámu a udělal věži i osadil ji vinaři i odšel daleko. Mc12,2 A v čas poslal k vinařóm služebníka, aby od vinařóv vzal ovoce vinnice. Mc12,3 Kteřížto popadše jej, i zbili sú a pustili prázdna. Mc12,4 A opět poslal k nim jiného služebníka i toho sú ranili v hlavu a haněním ztrápili. Mc12,5 A opět poslal k nim jiného i toho sú zabili a mnoho jiných, některé sú zmrskali a některé zmordovali. Mc12,6 Ještě pak maje jediného syna najmilejšieho, i toho jest poslal k nim najposlednějšieho řka, žeť se ustydie syna mého. Mc12,7 Tehdy vinaři vecechu jedni k druhým: Toto jest dědic, poďte a zabíme jej a budeť naše dědictvie. Mc12,8 I popadše jej, zabili sú a vyvrhli jej ven z vinnice. Mc12,9 Protož co učiní pán vinice? Přijde a zatratí vinaře ty a dá vinnici jiným. Mc12,10 Aniž ste písma toho čtli: Kámen, který sú zavrhli řemeslníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovú, Mc12,11 od pána stalo se jest toto a jest divné před očima našima?“ Mc12,12 I hledali sú jej jieti, i báli sú se zástupu, neb sú poznali, že by toto podobenstvie k nim pověděl. A opustivše jej, i odešli sú.
Mc12,13 I poslali sú k němu některé z zákonníkóv a z služebníkóv Herodesových, aby jej polapili v slovu. Mc12,14 Kteřížto přišedše řekli sú jemu: „Mistře, vieme, že si pravdomluvný a netbáš na nižádného, aniž zajisté patříš na tvář člověka, ale v pravdě