pokor[164r]číslo strany rukopisuně, aby dopuštěn byl k vedení při o zvlášťnosti, opustě při o drženie, a tak káza v akta napsati. Uslyšav to Mojžieš, takto mluvil: „Pane súdce, rač věděti, že tento zlý syn chce umiesiti, aby tato pře byla prodlena viece, než má býti z práva. Tvá milost dobře vie, že tuočka nemá dopuštěna býti z práva, protož prosím, ať se vede pře počatá.“ Odpovědě Belial: „I zdali nemohu z povolenie práva vésti při o vlastnosti, opustě při o drženie,[14]následuje „práva“, podtečkováno písařem a zvláště poněvadž nenie pře skonána, jakož to práva svědčie?“ Vece Mojžieš: „Co mluvíš? Vše proti tomu mluvie práva, totižto že od té pře o[ah]o] a vlastnosti anebo prostně móž ustúpeno býti do pře ustúpenie[15]chyba opisovače, má být „do pře o drženie“, ale za se nic.“ Odpovědě Belial: „Opatř výklad na práva, ješto to pokládají.“ Vece Mojžieš: „Kterak to móž býti, že by to pravda byla, tehdy by vlastnost překážela držení, ale toho nenie, jakožto práva svědčie.“ Odpovědě Belial: „Co mluvíš, miestoť má, když by o rozličných krajinách bylo vedeno, ale jinak nic, tomuť chtie práva. Pověz mi, ó Mojžieši, když poručný súdce súd vydá, a buď to bez pohoršenie, že by obdržal při o drženie, jestliže potom já obdržím o vlastnosti, zdali nebudu navrácen i k držení, neb drženie následuje vlastnost podlé obého práva? A protož z práva mám býti dopuštěn.“ Vece Mojžieš: „Prosím, pane súdce, rač o to úmluvu učiniti.“ Tehdy Šalomún rozmysliv se takto jest vyřekl, že najprvé Belial má ovšem vzdáti při o držení a pak má dopuštěn býti ku při o[ai]o] a vlastnosti, nebo tomu práva chtie. A tu ihned káza obú stranú pohnati k devátému dni dubnovému na súd k obětovánie žaloby a ku přijetí a k dalšiemu vedení. Vece Mojžieš: „Musím povoliti, ale nerad.“ Odpovědě Belial: „Nenieť to bylo, več jsi úfal, Mojžieši? I vzdali v svědky? I zdali Abraham nenie zjevný člověk, jemuž to řečeno jest: Vyžeň dievku a syna jejieho!, jakož psáno jest v tvých Prvních knihách v XXI. kapitole? A protož jeho svědčenie nemá moci, jakož práva pravie. Také Jakub zdali nebyl lstivý násilník, zloděj[16]„mordéř“ vyloučeno podtečkováním a lotr, kterýžto svú lstí přijem od otce nevidomého požehnánie i vstúpil v svého bratra staršieho v dědictvie, jakož psáno stojí v tvých knihách v XXVII. kapitole? A takto jeho svědectvie nic nenie. Také co platno jest svědectvie Davidovo, cizoložníka a vražedlní[164v]číslo strany rukopisuka,