Pak Belial vzem ten list poručenstvie i bra se před Jozeffa vladaře ejiptského a klek před ním i da jemu list otvolánie a listy oteslánie a akta a žádáše jeho, aby v téj při ráčil učiniti poznánie vedlé listu poručenstvie božského, jakož toho žádá upřémnost rozomu. Tehdy Jozef smekl čepici s hlavy a povstav i pokloniv se, i přije ty listy a přečet je i vece: „Chci to rád učiniti. A co žádáš, aby v té při tobě se stalo?“ Odpovědě Belial a řka: „Žádám pane, aby bylo zapověděno Šalomúnovi, aby svého odsudku proti mně nevyvedl.“ Vece Jozef: „Rád to učiním.“ A ihned přikáza svému písaři, aby dal Belialovi list zapověděný[99]sic!, jenž takto vznieše: Najjasnějšiemu pánu mému Šalomonovi králi jeruzalemskému a súdci zvláště vydanému ot božské stolice v tej při, jenž bieše mezi Belialem a sborem pekelným s jedné strany a Ježíšem[ei]Ježíšem] Gežieſſem z Bethlema z druhé strany, Jozef vladař ejiptský a zvláštní posluchač té pře otvolánie mezi svrchu psanýma stranoma ot božské stolice vydaný vzkazuje u věčném Bohu zdravie. Věz, vaše panstvie, žeť sem přijal božské přikázanie a listy jeho takto vznějícé: Král kralujících…, jakožto svrchu psáno stojí, a poněvadž z jistého vědomie té pře poznánie jest nám zvláště poručeno, proněžto zdá se, že dřieve řečená božská stolice přijala jest v svú moc poznánie toho otvolánie a vám dalšieho súzenie jest odvolal, a protož dřieve řečeného odsudka vašich vyvedenie má býti vzdržáno z práva […]text doplněný editorem