[570]číslo strany rukopisubeze všěch nedostatkóv přěbývách. A již sem nebožčík k téj sirobě přišel, jež nikdie nic nejmám, a tak sem osiřěl, ež sem i svú hospodyni i své milé dietky šeředně roztrati[1763]Hanka červeně dopsal „l“ > roztratil. Protož, milý hospodine, pomni mi sě, ežs mi byl řekl: Máš mnoho pokušenie trpěti, jako trpěl svatý Job. A již vizi, ež na něčem viece trpi než svatý Job. Nebo svatý Job, ač jest byl sbožie ztratil, však jest měl svój hnój, na němžto sedě odpočívati mohl. A já sem i toho zbaven, on jest měl přátely, ješto sú […]text doplněný editorem[1764]Hanka in margině doplňuje chybějící text podle var. rukopisů „Ms. al. geho litowali a ga nesczastny miesto przatel mam wlky a lwy gešto su“ mi mé děti zjedli[1765]zjedli: zziedli. Jemu je také, hospodine, byla ostavena, ale mně má násilím odjata. Protož, milý hospodine, rač již obleviti, nedopúščěj mých úst nepokorně proti sobě mluviti. Rač mě již u mých strastech utěšiti. To řek svatý Eustachius, s velikým pláčem do jedné ulicě jide. A tu jedni lidé jeho uzřěvše, člověka nematného[1766]původně zapsáno „matneho“, „ne“ dopsáno jinou, soudobou (?) rukou; podtrženo Hankou, in margine různočtení „Ms. al. a tišt. matureho“, nájem jemu dali, aby hajným[arv]hajným] hanym[1767]oprava naznačena Hankou byl, a syny jeho v jinéj ulici biesta, znajíce sě z uobyčějě, ale bysta bratry byla, toho nevěděsta. Matka také jich, ješto na mořském břězě stavena byla, aj, buoží stráž nad sobú jměla a s velikú ctí od toho mořského přievozníka bez poskvrny pryč puščena.
Tehda když těch časuov ciesař s svými Římany od jedněch svých nepřátel mnoho přiekazy trpieše, rozpomanu sě na svatého Eustachia, svého milého i tak vzácného rytieřě, tak[1768]podtrženo Hankou, in margine různočtení „Ms. al. kak geſti“ jest často proti ciesařovým protivníkóm vítězsky sě jmieval, posla po všěch vlastech, aby jeho hledali. A kto by jeho nalezl, veliké dary
