Eusta[569]číslo strany rukopisuchius a nevěda, co tomu učiniti, s velikú žalostí jim svú paní ostavil a svých dvé dětí s sebú vzem, s velikým pláčem[aro]pláčem] placze vzdychajě, pryč pojide a takto k svýma dieťatma[1747]podtrženo, Hankova excerpce mluvě: Běda mně, žalostivému, i váma, nebožčíkoma, nad sobú tu žalosťu vidúce.
A když tak po cěstě s dieťatma[1748]podtrženo, Hankova excerpce jdieše, přijidú k jednéj[arp]jednéj] giedney řěcě i pomysli sobě svatý Eustachius, ež obú[1749]podtrženo, Hankova excerpce dieťatú[1750]podtrženo, Hankova excerpce nemóž pospolu přěs řěku přěnésti, posadiv jedno na břězě, s druhým přěs řěku přěbřide[1751]koncovka podtržena Hankou. A to dietě tu posadiv, zasě po druhé dietě pobřide[1752]koncovka podtržena Hankou. Netáhl[1753]podtrženo, Hankova excerpce napoly řěky býti, ozřě sě, ano vlk dietě pochopiv, s ním do lesa běží. Do něhožto dietěte sě již rozpáčiv[1754]podtrženo, Hankova excerpce, k druhému dietěti počě chvátati. A zatiem lev přiběhna pochopě dietě i běžě pryč. To svatý Eustachius uzřěv, v řěcě stojě, počě své vlasy s hlavy[arq]hlavy] lawi[1755]oprava naznačena Hankou s velikú žalostí [skústi]text doplněný editorem[1756]doplněno podle Hankovy poznámky in margine, kde kromě této uvádí ještě variantu „ſſkluſti“ > sklústi a byl by sě utopil, by buožie moc nevzbránila. Tehda zatiem jedni[arr]jedni] gyedni pastýři uzřěvše, ano lev živé dietě nese, se psy sě za ním oddachu. A jakž buoh chtěl, to dietě bez úraza odtěštichu[1757]podtrženo Hankou, in margine různočtení „otyechu“. V túž také hodinu jedni lidie na druziej[1758]koncovka podtržena Hankou straně oříc, vlka od dietěte odkřikú. A tož sě je buoží náhodú přihodilo, ež i pastýři[ars]pastýři] paſtyrz[1759]oprava naznačena Hankou i oráči z jedné[art]jedné] giedne ulicě těch[1760]přeškrtnuto Hankou bydlem biechu. Proněžto těch dvé dětí vzemše, snažně bliz od sebe chovali.
O tom svatý Eustachius nic nevědieše, ale tak jda po cěstě, srdečně pláčě, k sobě mluvieše a řka: É, kak jsem přěnesčastný[aru]přěnesčastný] przienezczaſtny člověk, kam sú sě děla léta, v nichžto u veliciej[1761]koncovka podtržena Hankou cti bydléch, ano sě rytieřstvo okolo mne brojí[1762]podtrženo, Hankova excerpce, s nímžto u velikéj útěšě
