[56]číslo strany rukopisuciesařovu na vězenie dána. A ten uslyšav, jež ona veliké sboží má, promluvil k niej súkromě a řka: Chceš býti pravá křesťanka[fu]křesťanka] krzieſtyanka, učiň tak, jakotě tvuoj buoh přikázal, nebtě on tak řekl, ktož kolivěk nevzdá všeho, což jmá, nemóž býti mým učenníkem. Protož, což jmáš, to mně dadúc, jdiž pryč, kam chceš, a tak pravá křesťanka[fv]křesťanka] krzieſtyanka budeš. K němužto ona vecě: Buoh muoj přikázal vše prodadúc, dáti chudým, ale ne buohatým. Protož, ež jsi buohat, bych tobě co dala, proti buožiemu přikázaní bych učinila. Tehda svatá Anastázia v hrozném žaláři byla zamčena, aby tu hladem umřěla. Ale svatá Teodora[239]na tomto místě Hankou přičiněná korektorská značka pro výpustku, k níž je in margine doplněno slovo ježto jest byla přěd tiem časem krev pro Jezukrista prolila a umřěla, ta ji dva měsiecě nebeským pokrmem krmila. A potom po několiko dnech kázal ji starosta k žrdi přiviežíc, ohněm žéci. A když buohu sě modléc, skončala, tehda svatá Apolonia jejie svaté tělo pochovavši, kostelík v svém sadu učiniti kázala a tu tělo svaté Anastázie poctivě pochovala. To sě dálo[240]původně zapsáno „dyalo“, „y“ vyradováno; za tímto slovem je Hankou přičiněná korektorská značka pro výpustku, k níž jsou in margine doplněna slova za ciesaře Diokleciána po božiem narození dvě stě a devaddesáté osmé léto.
Život svatého Ščepána mučedlníka
Svatý Ščepán, buoží mučenník, byl jeden z zvuolených sedmi jáhnuov a první z těch sedmi[241]nadepsáno jinou, soudobou rukou sluha svatých apoštoluov. O tom sě tak píše, ež když světí apoštoli z židuov a z pohanóv rozličné lidi na vieru obracováchu, tehda svatým vdovám biechu poručili, aby o pokrmu péči jměly, když by světí apoštoli, kážíc, učiec, sě ztrudili, aby potom jim svaté vdovy pokrmem poslúžily. Proto pojide vrtránie[242]podtrženo Hankou, in margine různočtení „wrtranye“ ot novoobrácených, proč ty svaté vdovy[243]Hankou pod řádkem připsáno „kazanie a“ jiné dobré