při[516]číslo strany rukopisuhlédaní stásta, v tu hodinu anděli s nebes stúpivše, nad svatým sě Václavem vznášiechu a kříž stkvúcí přěd jeho[alu]jeho] gieho svatú tváří sě blštieše[1581]podtrženo, Hankova excerpce. To kúřimské kniežě uzřěv, přěd svatým Václavem na zemi padl, prosě, aby mu ráčil svuoj hněv odpustiti. Jemužto svatý Václav vecě: Vrať sě duomóv s pokojem a měj[alv]měj] mye na svém dosti, jáť tvého nežádaji.
Potom po malých časiech svatý Václav, aby k ciesařovu dvoru jěl, byl pozván. A když tam přijěl, od ciesařě i ode všěch kniežat ctně[alw]ctně] cztny[1582]oprava naznačena Hankou přijat a tu u pilných ciesařových radách nade vše jiné u múdrosti poznán. A když jednoho[alx]jednoho] giednoho jitra v ciesařovu radu pozván, a pro velikú práci, jižto, zvlášče buohu sě modle, nesl, rozličně sě trudil, v radu přijěti zapozdil. Tehda ciesař s kniežaty mně, by sě pro svú hrdost přijěti oblenil, to byl tak zpósobil, když by svatý Václav v radu přišel, aby ho nikte povstáním nepoctil.
Avšak jakž brzo svatý Václav v radu přišel, uzřěv ciesař, ano jeho světí anděli vedú a kříž zlatý jemu sě na čele stkví. Inhed přěd ním se všěmi kniežaty padna, jemu sě pokořil, slibujě jemu, což by na něm poprosil, neb kázal, na tom by byl uslyšán. Tehda svatý Václav ruky svatého Víta na ciesařovi poprosil a inhed jemu ciesař míle dal. Potom svatý Václav s tiem drahým darem do pražského města přijěv, kostel ve jmě svatého Víta učinil. A zatiem po toho svatého otcě, řězenského biskupa, jenž těch časuov nad českú[aly]českú] czieſku zemí biskupového dóstojenstvie moc mě[517]číslo strany rukopisujieše,
