Angla[502]číslo strany rukopisudius řekli, jenž ji také milováše, popřieti. A když tak veliké zázraky kúzlem činieše, ež kdy v jiné tváři obracováše, jednú[aki]jednú] giednu pozval k sobě diábla, chtě skrzě něho svatú Justinu přěmoci. Jemužto diábel přišed vecě: Pročs mě pozval? K němužto Cyprianus vecě: Miluji Justinu tak velmi, ež bez nie býti nemohu. Muožeš li to tak učiniti, aby svú mysl ke mně obrátila? K tomu diábel vecě: Já sem ten, jenž sem člověka z rájě vyhnati mohl. A tak sem mocen, jež sem to mocně zpósobil, ež Kain vlastnieho bratra Abele zabil. Já sem zpósobil, ež jsú židé hospodina umučili. A když jsem tak veliké věci přivedl, velím[1553]podtrženo, Hankova excerpce lépe moci budu učiniti, ež tato panna bude po tvéj po všiej vóli. Aby tomu lépe uvěřil, vezmi tuto mast ode mne, zkropiž stěny okolo jejie[akj]jejie] giegye domu a jáť zatiem přída, srdce k tobě po tvéj vuoli obráti. A když nazajtřie v noci diábel jejie[akk]jejie] giegye srdce k zlému myšlení ponucováše, svatá Justina nábožně to uznamenavši, vešken svuoj živuot znamením svatého křížě požehnala a inhed diábel od nie sě vzdálil a k Cyprianovi přída sě postavil.
Jemužto[akl]Jemužto] Giemuzto Cyprian vecě: Pročs mi nepřivedl oné dievky? Tomu diábel vecě: Viděl sem na ní divná znamenie a inhed sem sě tak vzhrozil, ež všěcka má moc pohynula jest. Tehda Cyprianus toho diábla popustiv, mocnějšieho diábla k sobě pozval. K němužto ten diábel přišed, k Cyprianovi vecě: Slyši i vědě, co žádáš. Toho tobě onen nemohl zpósobiti, ale jáť to přivedu po tvéj vuoli. A když ten diábel té svaté
