[499]číslo strany rukopisuMauricius mezi ně jasně vstúpiv, k nim promluvi a řka: Tovařistvo milé, velikú toho radost jmám, vida vás tak hotově pro Jezukrista na smrt jdúce. Tyto přátely našě stínati sem přěpustil, neb jsem vy ke krve prolití pro křesťanskú[ajx]křesťanskú] krzieſtyanſku vieru snažny viděl. A na tom sem také našeho spasitele kázanie sposlúchal, jenž svatému Petru, vida, an protivníky sieci chce, přikázal a řka: Vděj svuoj meč v nožnicě. A protož, bratřie milá, vidúc okolo sebe našeho tovařistva mrtvá těla ležiece, a jich nevinnú krví sme zekrvaveni, slušie nám po nich, pro Jezukrista krev prolévajíce, vesele jíti. Protož, vidí li sě vám ciesařovi vzkázanie: Tvuojiť jsmy rytieři, ciesaři, a pro obecné dobré v našem odění beze všie prorady, ničehož nežádajíc, hotovi jsme vítěziti, ale viery křesťanské nikakž neostaneme! To poselstvie ciesař uslyšav, kázal opět ze všeho svatého zástupu desátého vyčítajíc stieti. A jakž sě to brzo stalo, tak jeden z znamenitějších těch svatých rytieřóv jménem Exsuperus svatého zástupa korúhev pochopiv, mezi své svaté rytieřstvo vstúpiv, s dobrú myslí promluvi a řka: Náš přěšlechetný vévoda Mauricius o našem věrném tovařistvu, ješto[ajy]ješto] gieſto jest přěd našima očima sešlo, tak jsú sladcě pro hospodina svú krev prolili, jest k vám krásně promluvil. A já také ne pro to jsem v svém odění tuto korúhev vzchopil, abych proti našim nepřátelóm vítězil, ale abych vám tu ra[500]číslo strany rukopisudu