[498]číslo strany rukopisusvatý Mauricius bieše starostú, došly. Tehda oni sě uradivše, mezi sobú řekli: Jímžto jsme povinni buohu, to buohu dajme, a jímžto jsme povinni ciesařóm, v tom jim poslužme. To řekše, výbornějších mezi sobú šest tisícóv a šest set a šesdesát a šest sebravše, ciesařoma vzkázali a řkúc: Všeho, cožť jest pravého, pomociť chceme, ale proti křesťanóm s vámi nestaneme, ale jich, kdež muožem, brániti budem.
A když svatý Mauricius s tiem slavným zástupem k ciesařoma přijěl, tehda Maximianus s velikú vojskú pojem s sobú ten také zástup svatý, proti franským Vlachóm mocně táhl. A tu přěs veliké hory přějěvše, kázal ciesař všěm těm, ješto s ním biechu, pohanským modlám obět učiniti a proti všěm ciesařovým protivníkóm a zvlášče proti křesťanóm všěm sě pod věrú spřisieci. To svatý Mauricius svým svatým tovařistvem zvěděv, osm mil od ciesařovy vojsky s svým se vším tovařistvem sě vzdálil a na jednéj krásnéj rovni sě položil. To uslyšav Maximianus, k nim své rytieřstvo poslal, vzkazuje, aby jednokrát[aju]jednokrát] giednokrat přijědúc, buohóm obět vzdali. Tomu světí odevzkázali[ajv]odevzkázali] odewzkali[1543]oprava naznačena Hankou a řkúc: Věz to, ežť jsme křestěné[ajw]křestěné] krzieſtyene a toho nikakž učiniti nemóžem. To ciesař uslyšav, s velikým hněvem opět k nim rytieřstvo poslal, aby anebo buohóm je obětovali, anebo z nich vždy desátého vyčítajíce stínali. Tehda ti světí s velikú radostí druh přěd druhem pro Jezukrista na smrt chvátajě, pod meč šíji skytieše[1544]podtrženo, Hankova excerpce.
Tehda svatý
