[477]číslo strany rukopisuodtad oba spolu sě vzdvihše i šla k hrobu svatého Corcodie. A tu sta mnoho diáblóv v hadovéj postavě nalezna. Jimžto hadóm svatý German na púšči jíti kázal, aby viec ižádnému neškodili.
Potom svatý Mamertinus v zákon svatého Benedikta všel a po některých časiech opatem učiňen. Za jehožto opatstvie byl jeden duchovný v tom klášteřě jménem svatý Marianus, skrzě ňehožto buoh mnoho divóv činil, neb bohu slúžě, na světě u velikém sprostenství bydléše. Jednoho času, když jeho lotři na cěstě oblúpili, jediný pláščík zedraný jemu ostavivše, pryč s jeho rúchem jdiechu, počě po nich volati svatý Marianus a řka: Vraťte sě zasě, aj toť sem nalezl peniez u pláščku zavázaný, vezměte, snad vám jeho třěba bude. Tehda sě lotři inhed navrátivše, pláščík i s peniezem vzěli a jej naha ostavivše, pryč zašli. A tak té všie noci i sěm i tam blúdivše, k svatému sě Marianovi vrátili. Jimžto svatý Marianus vítanie dav, jich nohy pokorně umyv a jakúž mohl potřěbu dav, ku pokání jě obrátil. Potom svatý Mamertinus a svatý Marianus, mnoho časóv svatý život vedúce, bohu sě dostala.
Svatého Adriana[1493]zapsáno jinou, mladší rukou in margine, nad tím Hankovou rukou: „Narozenie Sw. Kralowny chybj“
Svatý Adrianus umučen jest od Maximiana ciesařě. O tom sě tak píše, ež když Maximianus ciesař v tom slovutném městě, jemužto Nikomedia jmě bylo, diáblovým modlám obět obětovavše, tak veliká pohroma tehdy na křesťany bieše, jež druh druha, súsěd súsěda někteří pro strach umučenie, někteří pro dary, někteří ciesařovi k libosti na smrt křesťany vodiechu.
Mezi nimižto tři a třidcěti křesťanóv poha[478]číslo strany rukopisuni
