[476]číslo strany rukopisuCorcodia bieše, všel, aby té noci tu odpočíval.
A když svatý Mamertin spáti počě, zjěvilo sě jemu jedno divné viděnie. Vidieše sě jemu, ež jeden muž přišed přěde dřvi[1492]podtrženo, Hankova excerpce té peleši, počě zváti svatého Corcodia, jehožto svaté tělo mrtvo ležieše v hrobě, a takto řka: Poď na hody, tu ještoť sú sě sebrali svatý Peregrin a svatý Amator se mnohými svatými biskupy. Jemužto svatý Corcodius z hrobu odpovědě a řka: Nemohu nynie tam jíti, neb mám jednoho hosti, jehožto muši střieci, aby jeho hadové, jížto zde bydlé, nezahubili. Tu odpověd ten posel uslyšav, pryč šel a po malém času zasě sě vrátiv, počě volati a řka: Svatý Corcodiane, vstaň, zóvu tě na hody a pojmi s sobú Viviana, stařějšieho i mlazšieho, ať svého úřada službu činie, a ostav doma Alexandra, ať tvého hosti střěže. A jakžto ten posel povědě, tak svatý Corcodius ujem za ruku svého hosti Mamertina, v tom vidění jej k těm svatý biskupóm přivedl. Jehožto svatý Amator uzřěv, otáza: I koho to sěm s sobú vedeš? Svatý Corcodius vecě: Svého hostě Mamertina vedu. K tomu svatý Amator vecě: Náhle jeho ven vyžeň, nenieť číst, protoť s námi zde býti nemóže. A když jeho ven hnáchu, Mamertin přěd nimi padna počě s pláčem prositi, aby sě nad ním smilovali. Tehda svatý Amator k ňemu vecě: Náhle vstana, jdi k svatému Germanovi a cožť ten káže, to učiň. A jakžto brzo vecě, tak svatý Mamertin z toho viděnie sě probrav, k svatému Germanu upřiemo šel a přěd ním pokorně padna, jemu své viděnie pověděv. Od ňeho svatý křest přijal a
