te[461]číslo strany rukopisuče svatý pramen hřiešným na uzdravenie. Ty si ten, jenžtos po moři s velikým snaženstvím plavajě, nebezpečné přieběhy mieval a mořské nesnadné cěsty přěplývajě posvětil. Tys ten, ještos svú svatú krví jako hedvábným postavem pro Jezukristovu vieru zemi skropil. A tos vše snažným srdcem snesl, aby svého boha Jezukrista po světu pravú vieru vzplodil. Proňežto juž do nebes si vzat, tu ješto sě přěd svaté trojicě veleslavenstvím světle stvíš[1438]podtrženo Hankou, in margine různočtení „ſwetiſſ“ u věčném veselí, u bezkonečnéj radosti tu na věky bydlíš, viec sě ničehož zlého nebojě, andělské piesni s velikú útěchú slyšě věky věkóm. Amen.[1439]In margine zapsáno jinou, mladší rukou: Oroduj za nás, svatý Bartoloměji, abychom hodni byli zaslíbení Krista Pána.
Svatého Augustina[1440]zapsáno jinou, mladší rukou in margine
Svatý Augustinus, svaté cěrekve mistr potvrzený, byl rodem ze vlasti, jiejžto Afrika dějí, z města, jemužto Kartágo řekli. Jehožto otci Patricius a mateři Monita jméno bylo. O tom sě tak slovutně píše, ež svatý Augustin tak měl smysl rozumem obhrazený[1441]podtrženo, Hankova excerpce, ež což kdy kakých kolivěk nesnadných knih četl, sám od sebe nikým nenaučen, všecko rozuměl, jakžto sám o sobě v Zpovědních knihách svědčí. Ale ež všeliké uměnie, při ňemžto vláščieho milostí ducha svatého vdešenie nenie, viece
